Když stojí Slunce nad obratníkem Raka, nastává letní slunovrat (21.6.) Slovo „slunovrat“ je odvozeno od představy, že slunce, když dopluje na vrchol své roční pouti oblohou, se obrátí a začne se vracet. Začíná pomalu slábnout a zároveň tímto dnem začíná léto, čas tepla a naděje v bohatou úrodu. Člověk uctívá sluneční kotouč jako své božstvo.
Slunovrat (latinsky „solstitium“ - sol (Slunce) a stitium (nehybný nebo zastavený). Slovo slunovrat tedy doslovně říká, že „slunce stojí“. V tento čas se totiž zdá, že se slunce zastaví na obloze a přestává se pohybovat.
Podle názoru starodávných popů se o slunovratu otevírala cesta magickým silám země, poněvadž životodárné slunce se muselo otáčet a bylo tudíž bez síly. A to byl právě ten okamžik, kdy prý bylo možno zachytit tajemné zemské síly vyvěrající z hlubin na povrch. Když se ovšem slunce otočilo, bylo po kouzlech. Dříve se pohanské svátky slavily v každé vesnici a v každé chalupě. Keltové v tento den uctívali matku hvězd – bohyni plodnosti a zrání Danu. Uctívaným stromem letního slunovratu je dub, strom plodnosti, myšlenek a inspirace. Symbolem slunovratového Slunce je bílý kůň.
Slavnost letního slunovratu se hluboce zakořenila do srdcí a myslí lidí, žijících v dávnověku, a proto křesťanství nemohlo ji jen tak přejít nebo ji zakázat. Proto ji přijalo a upravilo po svém. Církev na místo letního slunovratu ustanovila oslavu památky narození sv. Jana Křtitele: 24. června. A proč byl stanoven jeho svátek na 24. června? Je to jednoduché: datum Ježíšova narození bylo určeno na noc ze 24. na 25. prosince a podle biblického příběhu byl Jan Křtitel o půl roku starší. Aby všechno dobře vycházelo, oslava narození Ježíše měla pokrýt rituály zimního slunovratu a svátek Jana Křtitele slunovratu letního.
Význam tohoto spojení může být svázán i s Janovou osobností. Svatý Jan Křtitel byl syn sv. Alžběty, tedy nejen křtitel, ale i bratranec Pána Ježíše. V lidových zvycích je chápán i jako patron tohoto času, spojující tajemství sil přírody a lidských tužeb. Však také všechny magické praktiky tohoto dne, lépe noci se zaštiťují Janovým jménem: svatojánské ohně, svatojánské čarování s vodou a milostnou touhou, svatojánská postýlka, svatojánské kvítí – svatojánská noc:
Kdes chodila dnešní noci? Sbírat bejlí na nemoci.
Kdopak s tebou chodil, kdo tě lesem vodil?
Nejmilejší přítel – sám svatý Jan Křtitel.
Našli jste v článku chybu, nesrovnalost nebo máte zajímavé doplňující informace? Napište nám prosím na email info@ceskezvyky.cz
zdroj: archiv Antonín ViK a Český rok od jara do zimy: Milada Motlová
vyobrazení: pohlednice, autor neznámý
vyobrazení: pohlednice, Bohumil Klimeš-Kozina (1881, v Kaňce u Kutné Hory-1949)
