Svatojánské období, přibližně od 20. června a čtyři dny a čtyři večery dále měly naše babičky spojené s pověrami o největší síle bylin. Naši předci této tradici absolutně důvěřovali, kořenářky, bylinářky, ale i felčaři věděli, že bylinky nasbírané v období svatojánské noci mají větší léčivý účinek a dnes již víme, že tato důvěra má i logické opodstatnění. Bylinářské zkušenosti našich babiček jsou založeny na pozorování přírody: rostliny od jara až do letního slunovratu tzv. táhnou do květu, to znamená, že jejich obsahové, a tedy i léčivé látky putují z kořenů vzhůru do jejich nadzemní částí.
Letos, den sv. Jana činil jsem tuto masť z myrhy a tymiana,
přičinil jsem k tomu rozličné kořenie, v němž jest silné božie stvořenie.
Aby měly bylinky největší léčivou sílu, trhaly je naše prababičky v noci před sv. Janem Křtitelem (24.6.). Vstávaly po půlnoci, když lesní panny (víly) a čarodějnice již ztratily svou moc, a vydaly se na svou nejdůležitější výpravu. Cestou si odříkávaly:
Všecko koření od Boha stvořený, jenom bludnej kořen od ďábla stvořen.
Ukaž se mi bylinko boží, co nemoc zahání a zdraví množí,
skovej se, kořínku z pekla, staň se mi, jak sem řekla!
(Bludný kořen je prý malinká bylinka, ale má čarovnou moc, že kdo na ni šlápne, zabloudí a do západu slunce nenajde cesty. Sází ji divý muž, aby lidi poškádlil.)
Potom se zastavily u potůčku — nikoliv u studánky, musela to být voda běhutá (tekoucí) — umyly si obličej, ruce i nohy a neotíraly se, větřík je osušil. Když přišly na místo, kde trhávaly léčivé byliny, zabalily si ruku do nového čistého plátna, dosud neupotřebeného, neboť dnes se nesmí dotknout bylin holou rukou, tím by je znesvětily. Hledaly napřed kapradí, tím si potřely oči, aby neviděly lesní panny, kdyby se přeci jen objevily. V průběhu trhání dodržovaly obřadní mlčení a nesměly se ohlédnout ať se dělo, co se dělo. Když začalo svítat spěchaly kořenářky domů, a když vycházely za horou první paprsky slunce, šeptaly si:
Kdes chodila dnešní noci? Sbírat bejlí na nemoci!
Kdopak s tebou chodil? Kdo tě lesem vodil?
Můj nejlepší přítel, sám svatý Jan Křtitel!
Z plátna, kterým měla obalenou ruku, našila kořenářka režnou, nebílenou nití malé pytlíčky, jaké mají děti na fazole, a do nich dávala od každé bylinky kousek. Nemocnému se pytlíček pověsil na krk tak, aby byl na holém těle. Jistojistě pak pomohl od každé nemoci!
Pro mnohé léčebné a magické úkony se používalo devatero kvítí, které bylo potřeba utrhnout na devíti mezích. Devítce jako číslu stojícímu na konci číselné řady byla totiž přisuzovaná magická moc. Které bylinky, ale vlastně patří mezi devatero svatojánského kvítí? Jejich seznam se lišil kraj od kraje, podle toho, které rostliny tu právě kvetly. Český národopisec Čeněk Zíbrt (1864-1932) sestavil na začátku dvacátého století soupis svatojánských bylin a je na něm:
třezalka (bylina svatého Jana), černobýl, majoránka, kapradí, dobromysl, heřmánek, máta, divizna (hole svatého Jana), bazalka, libeček, mateřídouška, úročník a devětsil
Tyto byliny doplňují i květiny, kterých se hojně o svatojánské noci používá buď k dekorativním účelům nebo i v milostné magii, např. vlčí mák, květy šípkové růže nebo kopretina (svatojánské kolo): svobodné děvče si má v den sv. Jana na louce utrhnout kopretinu a během vytrhávání jejích jednotlivých okvětních lístků si má opakovat slova chalupa, zahrada, statek, mlýn. Podle toho, na které slovo připadne poslední okvětní lístek, mohla se dívka těšit na majitele dané usedlosti, jako svého budoucího nápadníka a manžela.
Bylinkářská podstata svatojanských tradicí:
Bylinářky a kořenářky končívají též dnem sv. Jana hledati léčivých a čarovných bylin a koření, domnívající se, že příroda od toho času s umírajícími bohy letními, a hlavně ochablou bohyní jara, lásky a úrody Ladou ztrácí moci svých. (citace z knihy Bájeslovný kalendář slovanský, z roku 1860)
zdroj: archiv Antonín ViK, časopis Český lid, Časopis českého lékárníctva, 1895/č.26 a ČT - pořad Svatoján, kniha: Na šumavském podlesí, vyobrazení: pohlednice, autor neznámý
Našli jste v článku chybu, nesrovnalost nebo máte zajímavé doplňující informace? Napište nám prosím na email info@ceskezvyky.cz
