Bříza bělokorá (Betula pendula), něžná strážkyně našich lesů. Poznáte ji na první pohled, štíhlá, světlá, s kůrou bílou jako plátno. Bříza je první posel jara, první strom, který se po zimě zazelená – a právě proto je i symbolem nového života, naděje a očisty. Naši předkové ji nazývali stromem světla a nových začátků, byla vnímána jako symbol mládí, svěžesti a krásy. Věřili, že kde roste bříza, tam je čisto, klid a dobrá energie. Odstraňuje úzkost a sklíčenost, zahání zlé duchy a chrání dům i jeho obyvatele.
Není náhodou, že březové větvičky nesměly chybět na jaře při vyhánění zimy, byl jimi mrskán dobytek, když byl prvně vyháněn na pastvu. Březové ratolesti umisťovali chlapci 1. května před dům své vyvolené a o svatodušních svátcích měl na březové větvičky (nebo lipové) umístěné za obrazy v komůrkách usedat Duch svatý v podobě holubice. Lidově se bříze říká břest, březina, březnička, dervzda a pro bílou kůru i panenka. Latinský název: Betula – bříza, pendula - převislá, visící, povislá – od slovesa pendere = viset.
S májovými slavnostmi spojují břízu také artušovské pověsti: podle jednoho příběhu šla ráno na prvního máje Guinevra do lesa pro březové větévky, aby tak přinesla léto. Bříza je posvátným stromem sibiřských šamanů, spojují ji s „žebříkem do nebe“, během rituálů používají masky vyřezané z podmanivě působící březové kůry. Její sněhobílá kůra, krásný vzrůst a romanticky tvarované větve ji předurčují být mezi stromy královnou krásy. Ne nadarmo si bříza již v dávných dobách vysloužila přívlastky jako "kouzlo Indie" nebo "půvab Sibiře." Když se projdete v čistém březovém háji v době čerstvé jarní zeleně, budete se cítit jako v pozemském ráji.
Pověry spojené s břízou:
- Bříza rostoucí za bránou chrání dům před černými silami a zlým okem. - Větve zapíchnuté do hlíny ve stodole, na poli nebo třeba v kůlně chrání sklizeň a úrodu před zlými silami. - Koště březové a vrbové položené přes práh, pod postel, na okenní římsu nebo ke dveřím poskytovalo ochranu před všemi démony. - Koště odložené v podkroví chrání obydlí před uložením blesku do stavení. - Koště z větví, umístěné v čele matčiny postele, zmírňuje bolesti při porodu, zachraňuje život ženy. - Koště z březových větviček se používá k vymetení negativní síly, ale také vší a blech z příbytku. Také se jím zametala posvátná místa. - Větvičky zdobící svatební dort slibují šťastný život pro mladou rodinu. - Břízu, kterou otec zasadil k narozeninám dítěte, bude opatrovníkem a amuletem narozeného. - Úlomky kůry sbírané za novoluní se v magii používají na přivolání lásky. - Březové metličky mají své uplatnění v parních lázních (očistné šlehání březovým proutím). - Vypráví se, že Bílá paní se zjevovala v březových lesích a pomáhala ztraceným dětem najít cestu domů. - Věřilo se, že pokud bříza u domu uschne, brzy někdo v rodině zemře. - Dívka byla zakleta do břízy zlou čarodějnicí a každou noc prosila kolemjdoucí, aby ji vysvobodili. Osvobodit ji mohl jen ten, kdo ji políbil o půlnoci za úplňku.
Bříza jako májka:
Na prvního května chodili mládenci po půlnoci do lesa, kde porazili březový stromek, odspodu až po korunu ho hladce ořezali, ozdobili věnci, květy, pestrými stuhami a červenými hedvábnými šátky a poté ho vztyčili uprostřed návsi. Svou májku dostala i každá zachovalá a poctivá dívka. Její milenec jí ji postavil den předem pod okny nebo na dvoře, a pokud žádného milence ještě neměla, postavil ji některý jiný mládenec. Bylo-li v domě více dívek, dostala každá svou vlastní májku, a to nejstarší největší a nejmladší nejmenší. První květnovou neděli odpoledne pak chodili mládenci s hudbou a s májkou dům od domu, kde dívkám máje postavili, a když shromáždili dívky i dary od nich, vesele se bavili buď společně kolem máje postavené na návsi, nebo v hospodě zpěvem a tancem. O tomto zvyku se zmiňovaly již památky ze třináctého století. (1879)
Březové větvičky a vyhánění stád:
Jarní vyhánění dobytka březovými metlami se dělo ze dvou důvodů: aby zůstal dobytek zdravý a dával hodně mléka a aby se mu vyhnulo všechno zlé. V Čechách se o kravských hodech, začátkem dubna, vyháněly krávy na pastvu vrbovými a březovými pruty. Stejně jako bříza dávala na jaře sladkou mízu, tak měly i krávy dávat dobré mléko. Na Šumavě nosili lidé při vyhánění stád na prvního máje v ruce posvěcené proutky, tedy březové metličky, které byly na konci ozdobené posvěcenými kočičkami a kvítím. Tyto metličky prý měly zvláštní moc rozehnat trkající se dobytek a šlehnutí takovou metlou chránilo stádo po celý rok před smrtelným zraněním.
V Turčanské stolici na Slovensku roznášeli pastýři na den Mláďátek, tedy 28. prosince, po domech březové pruty, metličky propletené tisovými větvičkami, které sloužily k vyhánění krav z chléva. Hospodyně přitom nebrala metlu do holé ruky, ale přes zástěru, a pak jí zlehka pošlehala děti, mládence i panny, aby prý byli zdraví a svěží. (1879)
Léčivé účinky břízy a pověry:
Březová míza je přezdívána „nápojem bohů“, neboť svým složením je unikátní, chutná jemně a lahodně. Jde o přírodní vlasové tonikum, současně pročišťuje játra, ledviny a střeva, tedy zejména funkci trávicího a vylučovacího traktu.(zdroj)
Zvláště březová míza má prý zázračnou moc: české ženy ji pijí, aby se staly plodnými, dívky pak proto, aby získaly zdraví a krásu. Za tímto účelem chodí každé děvče v březnu tajně samo pro sebe, aby o tom nevěděla ani sestra, navrtávat břízy. Někdy chodí děvčata i chlapci společně: chlapci tehdy dobývají šťávu, která zkrášluje, a dívky vykládají družce budoucnost z jarní trávy. Poté nastává společné hodování, tanec a zpěv; tančí se hlavně kolem bříz. (1879)
Ve starém herbáři se dozvíme: „Voda čili šťáva březová sbírá se počátkem máje, kdy naříznutím kmene se vypouští. Vystavena byvši na slunce, obyčejně kvasí jako mošt a může se tak dobře opatřená téměř po celý rok dobrou uchovati.“ Nebo: „Vezmi čerstvý prut březový a dej na měděnici, aby hořel a vypustí jakousi mastnou šťávu. Šťáva tato jest velmi dobrá proto červům v břiše, když se přikládá na pupek šátek v ní namočený.“
Březové míze se přisuzují omlazujícími účinky, detoxikuje a pročišťuje tělo, čímž posiluje odolnost celého organismu. Snižuje LDL cholesterol, pomáhá při dně i artritidě, odvádí přebytečnou vodu z těla a zlepšuje stav pokožky.
Listy působí na ledvinové a revmatické potíže. Obsahují látky podobné aspirinu, které působí na záněty a bolest. Teplý odvar z listů a větviček přináší úlevu při ztuhlosti a bolesti svalů. Bříza také pomáhá při osteoporóze, a podporuje funkci jater – proto se v gemmoterapii (tinktury z pupenů) používá pro celkovou očistu organismu. V rámci očisty lze použít i čaj z březového listí, který se doporučuje i po lymfodrenatické masáži. Březový olej, který se extrahuje z listů a větviček, se zevně užívá na revmatické bolesti. Míza, která vyráží z jara, je osvěžující a čistící tonikum. Sbírají se mladé, ještě lepkavé lístky břízy. Čaj z březových lístků pročišťuje ledviny a pomáhá při zánětech močových cest. (doba sběru: duben – červen)
Příprava čaje:
1 lžíce nařezaných březových listů zalejeme šálkem vroucí vody. Necháme luhovat 10 minut, scedíme a pijeme, doporučená dávka je 3× denně. Silnější březový odvar si můžeme nalít i do koupele.
Keltský stromový kalendář. Bříza, 24. prosince – 20. ledna
Lidé narození pod ochranou břízy si potrpí na pravidelnost a řád. Jsou ctižádostiví, snaží se vždy splnit své cíle, ale s taktem a ohleduplností k ostatním. Vyznačují se trpělivostí a odhodlaností k činu, i k odvážnému překonávání překážek. Na jedné straně bývají poněkud rezervovaní, na straně druhé věnují dostatek pozornosti svému okolí. V citových vazbách vyhledávají především klid, harmonii, porozumění a stálost. Jsou diplomatičtí, nevnucují se a nelpí na svých názorech a přesvědčeních za každou cenu.
- V runové abecedě náleží bříza k runě „Beith“, ta představuje sílu a odpovědnost, čas obnovy a nového růstu. Šamani severských kmenů tuto runu zrodu vyřezávají do březových proutků. - Kromě jabloně, lísky a dubu je bříza symbolem posvátného svátku Samhain (svátek dušiček).
- Bříza je oblíbeným stromem indiánů, z jejího dřeva vyrábějí modlitební misky, do kterých vkládají úlitby k uctění přírodních božstev.
- V keltských tradicích je bříza symbolem příchodu na pozemský svět, odchodu na onen svět a znovuzrození. Z jejího dřeva se dříve vyráběly kolébky, tak se novorozeněti dostalo požehnání a ochrany bohyně Matky.
zdroj: knižní archiv Antonín ViK, Klára Trnková - Magické byliny
