Obřadní vztyčování vysokého stromu, nejčastěji smrku uprostřed obce bylo zvykem již ve středověku a zřejmě souvisí s pohanským uctíváním stromů. Strom byl všeobecně přijímaný jako symbol života, růstu a plodnosti a postavený pro „blaho obce“ měl ochránit lidské společenství před zlými silami a přivolat vláhu.
Stavění máje se udrželo na mnoha místech v různých podobách dodnes. V Čechách a na většině Moravy se staví o filipojakubské noci, ale místy se na Moravě staví až o Svatodušních svátcích nebo o hodech. Starší tradice popisuje, že se májky dříve stavěly ve velké míře po celé vesnici. Vedle velkého máje uprostřed vsi to byla řada májek menších, které mládenci stavěli svým vyvoleným dívkám v noci před okno jejich domu, někdy i na střechu. Máje se zasazovaly i ke křížům, kapličkám a sochám světců k májovým pobožnostem.
Postavením máje dívce před okno, k plotu, do zahrádky zveřejňuje mladík vztah vážně míněný, chystanou svatbu, což se odráželo i ve výběru stromku, jímž bývá bříza (někde i smrček nebo modřín) a v jeho výzdobě. Má být rovný a košatý a v korunce větví opentlený. Podle místní tradice se zdobí i zavěšeným věncem a kůra se oloupe. Stuhy jsou bílé a barevné a vypovídají více o milostném vztahu. Májka s bílými stuhami vyjadřuje vážný vztah mezi mladými lidmi, kteří se už dohodli na společném životě, májka s červenými stuhami: zájem mladíka o děvče nebo počínající milostný vztah. Na Hané se říkalo:
Kde je máj, tam je děvče na vydaj.
Chlapci, ale také stavěli májky všem dospělým a dospívajícím děvčatům, která přispěla do pokladny na májovou zábavu. Pro patnáctileté a šestnáctileté dívky znamenalo postavení májky vstup do kruhu místní mládeže a účast na zábavách. Kde bylo v domě více děvčat zasadili mladíci před dům několik březových májek, pro každé děvče, největší pro nejstarší, nejmenší pro nejmladší.
My máme máječek pěkně zelený, jsou na něm jablíčka pěkně červený.
Kdo si je utrhne, ať si je vezme, hrajte nám, muziky, pěkně vesele!
V současné době přetrvala tradice stavět jeden velký máj uprostřed obce. Bývá vysoký cca 30 m. Nejčastěji bývá vytvořen ze smrku, je pečlivě opracovaný: zbavený kůry to proto, aby krásně „svítil“, nebo podle pověr se pod kůrou mohly ukrývat škodlivé síly. Pod vrcholek se upevnil jeden nebo i dva věnce z chvojí ozdobené šátky, fábory, jablky, kytkami, pamlsky a také lahvičkami s pálenkou nebo vínem. Bylo věcí cti si májový strom uhlídat, aby nepadl za oběť nočním výpravám mládenců ze sousedních vesnic. Pokud se tak stalo, bylo třeba máj vykoupit a znovu postavit nebo pořídit novou.
Samo kácení máje probíhalo v různých termínech, někde hned na druhý den, nejčastěji koncem května, nebo o svatodušních svátcích, bylo příležitostí k zábavám s vydražováním kmene i k divadelní podívané.
Našli jste v článku chybu, nesrovnalost nebo máte zajímavé doplňující informace? Napište nám prosím na email info@ceskezvyky.cz
zdroj: archiv Antonín ViK, Obyčeje a slavnosti v české lidové kultuře: Eva Večerková, Český rok od jara do zimy: Milada Motlová
vyobrazení: ilustrace, autor neznámý
