Pokud jde o peníze a štěstí nenechali naši předkové nic náhodě, i u jídla platila magie dobrého počátku. Na Nový rok se nejedlo maso z pernaté zvěře, aby neuletělo štěstí, nejedla se ryba, aby štěstí neuplavalo a neměl být ani zajíc, aby štěstí neuteklo.
Na Nový rok se jedla čočka, cinká stejně jako peníze a měla přinést bohatství. Čočka je na našem jídelníčku dokonce již skoro 4 000 let. K čočce se někdy jedlo volské oko, protože vajíčko symbolizuje nový život. Hodně oblíbené bylo i vepřové maso. Prase je pradávným symbolem plodnosti a blahobytu a za obětní zvíře je měli již staří Řekové, Římani, Germáni i Slované.
Na Nový rok se pekly koláče, nebo vánočka, do kterých se zapékaly peníze, případně hrášek. Hrášku se užívalo proto, že má na sobě nakreslený kalich. Kdo našel koláček s hráškem měl po celý rok štěstí a peníze. Někde se pojídal po ránu opečený chléb, což prý byl znamenitý prostředek proti můře. Kdo na štědrý den jedl rybu a nechal si kousek přes Nový rok, budou se ho zaručeně držet peníze. Hospodyňky rozhazovaly po světnici hrách, aby v novém roce nikdo nezabloudil.
Snese-li dopoledne slepice vejce, bude mít hospodyně půl roku dostatek vajec, snese-li odpoledne, ponesou slepice celý rok. Klepe-li někdo při obědě na stůl, přivolává nuzný rok.
Na českém venkově si na Nový rok ke štěstí a zdraví ještě přáli, aby se urodilo hodně obilí krásného, hustého a vysokého. Hojnost obilí znamenala dost chleba pro všechny. Kde byl chléb, tam byl dostatek, tam byla spokojenost. Hospodyně se chlubily svým výtvorem, krásně vykynutým a do zlatova vypečeným chlebem. Jím uctívali své hosty, s chlebem vcházela nevěsta do nového domova, chléb byl vždy a všude ve vážnosti a úctě. Proto se přání pěkné úrody obilí pojilo hned k přání zdraví a štěstí.
