Prase je pradávným symbolem plodnosti a blahobytu a za obětní zvíře je měli již staří Řekové, Římani, Slované i Germáni, kteří dokonce jej prohlásili za posvátné zvíře. V dřívějších dobách bylo toto zvíře ryjící v zemi bráno za hledače pokladů. Za základ spokojeného života rodiny byla tehdy brána úrodná půda a dostatek zdravých hospodářských zvířat. Proto si lidé také jako symboly štěstí vybírali živočišné druhy, které se rychle množily a k těm právě prase patří.
Staří Keltové si zase obrázek prasátka pro štěstí zobrazovali na svých mincích. Jiná teorie ale zase vidí šťastnou auru za středověkými turnaji. Jejich nejhorší účastník obdržel spolu s posměšky na svou adresu také sele, jako "prasátko pro štěstí". V 16. století se zase vepřík objevuje na hracích kartách v roli žolíka. S obrázkem prasátka na nižší kartě může hráč přebít i krále a těmto kartám se říká "kulové svině".
U sousedů v Rakousku se asi před 100 lety rozhodli, že vepřové podávané na Nový rok znamená štěstí pro každého, kdo se jím nasytil. A různě po Evropě jsou nožičky či prasečí hlava dodnes servírovány jako typický novoroční pokrm.
Prasátko na pohlednicích:
Za první republiky vycházelo spoustu pohlednic, hlavně novoročních, kde hlavním motivem bylo prasátko. S tímto růžovým zvířátkem nespojují svátky jen Češi, ale mimořádně populární je i v německy mluvících zemích, ovšem nikoli jako zlatá, magická bytost Štědrého dne, ale jako symbol Silvestra a Nového roku. V tomto případě růžové prasátko častokrát drží v čumáku čtyřlístek a celý novoroční motiv je doprovozen i vyobrazením podkovy – štěstí se tak rovnou ztrojnásobí.
Našli jste v článku chybu, nesrovnalost nebo máte zajímavé doplňující informace? Napište nám prosím na email info@ceskezvyky.cz
zdroj: archiv Antonín Vik
vyobrazení: pohlednice, autor neznámý
