Na Velikonoce jasno - bude laciné máslo, pranostiky pašijového týdne

Na Velikonoce jasno - bude laciné máslo, pranostiky pašijového týdne

Pranostiky v období od Květné neděle po Boží hod velikonoční.

Velikonoce jsou pohyblivé svátky, které mohou připadnout na celkem 35 rozličných kalendářních dnů, od 22. března do 25. dubna, a tak je můžeme prožít se sněhem nebo i s velmi teplým počasím. V této době procházejí rostliny každoročně poměrně intenzivním vývojem, takže v případě velmi pozdního data Velikonoc bývá v přírodě daleko více zeleně, kvete více druhů, než v případě velmi časného data. K tomu se ještě připojuje vliv každoročního kolísání začátku vegetační sezóny. 

Druhem, který je pro toto období typický, je vrba jíva, jejíž žlutavé samčí jehnědy jsou známé jako „kočičky.“ V roce 2011, kdy připadla velikonoční neděle na 24. dubna, byla např. ve Vlašimi odkvetlá již celý měsíc. Naopak ve dvou nebo třech případech ještě jíva nezačala kvést. V roce 2013, kdy velikonoční neděle připadla na 31. března, scházelo u Třebechovic pod Orebem do začátku kvetení jívy 18 dní.

Nejdříve několik rčení, která se váží k velikonoční neděli. Opět upozorňujeme, chce to vše vzít s rezervou, rozptyl svátků je měsíční. „Když na velikonoční neděli prší, na každé pondělí až do svatého Ducha pršeti bude.“ Tuto pranostiku otiskl A. Strnad ve svém kalendáři v roce 1793 a stručně a jasně si k ní poznamenal: "Toto jestiť pouhá lež." K pranostice ještě poznamenejme, že se v ní vyskytuje i další pohyblivý svátek (svatého Ducha - Letnice) a průměrné datum těchto svatodušních svátků je až 27. května.

Nejstarší pranostika celého pašijového týdne je pravděpodobně z Partliciovy sbírky z počátku 17. století: "Déšť velikonoční suchou potravu přináší, ale čas pěkný, hojně sádla a potrav."

Velikonoční pranostiky často opakují „deštivo, nevlídno a dobu trvání nepříjemného počasí“. „Na Velkou noc bude-li pršeti, ne mnoho píce pro sucho budem měti; pakli ten den jasno bude, máslo, vomastek lacino přijde.“ A to nám potvrzuje i tato pranostika „Na Velikonoce jasno-bude laciné máslo“. Věřme v krásné a teplé počasí, abychom měli skvělé a štědré léto.

Pranostiky v období od Květné neděle po Boží hod velikonoční.

  • Týden před Květnou nedělí a týden po Květné neděli rády padají pašije (poletuje sníh, Květná neděle bývá mezi 15. březnem a 18. dubnem)
  • Dokud nevypadají pašije, dotud zima ještě neskončila.
  • Nečas na Květnou neděli, není pro rok dobré znamení.

  • Škaredí-li se slunce na Škaredou středu, škaredit se bude i obilíčko.
  • Na Škaredou středu již nerada deru. (konec draní peří)

  • Je-li Zelený čtvrtek bílý, tak je léto teplé.
  • Co je na Zelený čtvrtek vyseto, vše se vydaří.
  • Obilí na Zelený čtvrtek vyseté bujně roste a mnoho sype.
  • Na Zelený čtvrtek hrachy zasívej, na Velký pátek se zemí nehýbej.
  • Na Zelený čtvrtek se má vysévat hrách a otevírat včelín.
  • Kostelní zvony po mši na Zelený čtvrtek odlétají až do Bílé soboty do Říma, a když na Zelený čtvrtek naposledy zní, má člověk cinkat penězi, aby se ho držely.
  • Od Zeleného čtvrtku do Bílé soboty se nesmí orat, či jinak s půdou zacházet, protože v ten čas v zemi odpočívá Kristus Pán, a kdo by půdou hýbal, tomu se na poli neurodí.

  • Pranostiky na Velký pátek najdete zde.

  • Prší-li v noci na Bílou sobotu, bude málo třešní.
  • Na Bílou sobotu je dobře sázet stromy, hlavně štěpy, aby hojně plodily.
  • Na Bílou sobotu se má chodit po sadu nebo v ovocné aleji a zvonit, aby byla úroda všeho ovoce.
  • Déšť na Bílou sobotu, přivolává suchotu.
  • Když prší do božího hrobu, bude žíznivý rok.
  • Prší-li do božího hrobu, bude nouze o vodu.
  • Odkud na Bílou sobotu vítr, odtud v létě deště.
  • Jestli před Velikou nocí ten den anebo v Bílou sobotu prší, bude hojně pršet mezi Velikou nocí a svatým Duchem.
  • Na Velkou noc bude-li málo pršeti, ne mnoho píce pro sucho bude měti; pakli ten den jasno bude, máslo, omastek lacino přijde.

  • Hezky-li na Boží hod velikonoční, s prací na poli zčerstva začni.
  • Kdo se v neděli velikonoční první vrátí z kostela domů, tomu nejdříve dozraje obilí.
  • Je-li na Boží hod velikonoční jasno, bude léto sluncem i vodou příhodné a na dar boží úrodné. (obilí)
  • Prší-li o velikonočním hodu, bude v létě nouze o vodu.
  • Na Boží hod velikonoční prší, sucho úrodu poruší.
  • Prší-li na Boží hod velikonoční, budou všecky neděle až do letnic deštivé. (sedmá neděle po Velikonocích, svatý Duch)
  • Déšť na Hod Boží velikonoční vystraňuje obilí a deštivý svatý Duch jej vymlátí dočista.
  • Když na velikonoční neděli prší, na každé pondělí až do svatého Ducha pršeti bude.

  • Jasné počasí o Velikonocích - nastane léto o letnicích.
  • Déšť velikonoční suchou potravu přináší, ale čas pěkný, hojně sádla a potrav.
  • Na Velikonoce jasno - bude laciné máslo.
  • Velikonoční a velkopáteční déšť zřídka přináší žním požehnání.
  • Vítr, který od Velikonoc do svatého Ducha panuje, drží se celý rok.
  • Velikonoce krásné úrodu nám dají, pakli slunce hasne, louky sucho mají.
  • Kolik dešťů před Velikonocemi, tolik dešťů v srpnu.
  • Kolik ros spadne před Velikonocemi, tolik po Velikonocích lze ještě očekávat mrazů.

  • Je-li deštivé červené pondělí, neurodí se obilí.
  • Prší-li na velikonoční pondělek, přijde zkáza na žita.

 

zdroj: archiv Antonín ViK a Český hydrometeorologický ústav, Martina Součková

Sdílejte svoje vzpomínky, zvyky a tradice

Sobota 25. dubna 2026
v tento den má svátek

Marek Pošlete pohlednici s přáním
Dnes mají také svátek Ervín Ervína
ABECEDNÍ SEZNAM JMEN
Více než 1 900 současných i archaických jmen.
ZOBRAZIT