Velký pátek je také dnem do jisté míry věštebným, soudí se z pohody jeho na pohodu celého léta. Hospodář proto starostlivě pohlíží k obloze a pozoruje mráčky sem tam se prohánějící; ví dobře, že Velký pátek deštivý dělá rok žíznivý, a má také na paměti starou pranostiku: „Když na Boží hroby prší, sucho úrodu poruší.“ a další pranostika říká: "Kolik kapek spadne na Veliký pátek, tolik přibude na svět žebráků."
Nejstarší pranostiku uvádí Strnadův kalendář v roce 1793 a zní: "Prší-li na Velký pátek, je k doufání úroda", a protože Velký pátek je pohyblivý svátek, který může připadnout v konkrétním roce již na 20. březen nebo naopak až na 23. duben (6. duben je průměrné datum), nemůžou mít pranostiky tohoto dne reálný podklad pro předpověď počasí či výnosů. (J. Munzar)
Další rčení mohou i doporučovat: "Když je na Veliký pátek rosa, zasej, ty sedláčku prosa!" Podobně se říká na Moravě:
"Na Velký pátek na oknech rosa,
sej, sedláče, hojně prosa!"
V tento významný den Velikonoc vznikla celá řada dalších pranostik, ty se liší kraj od kraje a některé verze si tak i protiřečí:
- Velký pátek deštivý - dělá rok žíznivý. (z Čelakovského Mudrosloví)
- Prší-li na Velký pátek, je k doufání úroda. (Strnadův kalendář, r. 1793)
- Déšť na Velký pátek rozmnožuje statek.
- Mží-li na Velký pátek, bude žíznivý rok.
- Velký pátek vláha, úrodu zmáhá.
- Velký pátek deštivý, dělá rok příznivý – někde ale žíznivý.
- Velký pátek deštivý dělá rok příznivý.
- Když na Velký pátek hřmí, na poli se urodí – jinde se naopak podle pranostiky neurodí.
- Velikonoční a velkopáteční déšť zřídka přináší žním požehnání.
- Na Zelený čtvrtek hrachy zasívej, na Velký pátek se zemí nehýbej!
- Od Zeleného čtvrtka, do Bílé soboty se nesmí orat, či jinak s půdou zacházet, protože v ten čas v zemi odpočívá Kristus Pán, a kdo by půdou hýbal, tomu se na poli neurodí.
- Kdo na Velký pátek orá, tomu se chleba nedostává.
- Na Velký pátek se nemá hýbat se zemí neb ona kvílí spasitele.
- Je-li na Velký pátek veliký vítr, bude v tom roce mnoho ohňů a škody.
- V tento den se prý točí slunce kolem sebe jako mlynářský běhohun.
zdroj: archiv Antonín ViK
vyobrazení: pohlednice
