Ve staré Praze se během roku konalo několik lidových slavností, které mají dlouhou historii a často byly navštěvovány poutníky z venkova.
- 24. února - Matějská pouť - Odedávna otevírala pražskou pouťovou sezónu. Koná se v tento den nebo v neděli následující po svátku sv. Matěje. Pouť je spjatá se skutečným putováním farníků v den svátku patrona k uctění jediného kostela sv. Matěje v metropoli, a to již od roku 1595. Kostel stojí na návrší v dnešní čtvrti Dejvice, na návsi někdejší obce Stará Šárka. Od roku 1963 se Matějská pouť koná v areálu Výstaviště v Holešovicích.
- 19. března - Svatojosefská pouť – Na Josefa se lidé radovali, veselili, odhazovali těžké zimní oblečení a jelikož k probouzejícímu se jaru patří láska, na josefských poutích kupovali chlapci svým láskám srdce z perníku na znamení věrnosti. Velká bývala pouť Svatojosefská pořádaná na Josefském náměstí, dnes náměstí Republiky. Účastnili se jí všichni chudší Pražané, ať sněžilo nebo se kolem kabátů protahoval mráz.
- Emauzská pouť - V pondělí velikonoční na Karlově náměstí, bývalý dobytčí trh. Kolem dokola byl Karlák oblepený boudami a stánky bodrých maloobchodníků …
- Slamník - V úterý po Velikonocích v Bubenči. Tato jarní lidová slavnost byla označovaná jako Slamník, do konce šedesátých let 19. století zvaná Štrozok. První zmínka je o ní již z roku 1624. Pořadateli a původci slavnosti byli pražští krejčí. Jejím symbolem byla vysoká tyč (májka) se slamníkem.
- Fidlovačka - Ve středu po Velikonocích, v Nuslích. Její pojmenování je odvozeno od ševcovského nástroje, fidlovačky, což je kus oblého hladkého dřeva na zjemnění kůže. Začátkem 20. století se tato jarní slavnost přenesla do nuselských ulic a po první světové válce do Michle, ale to už ztratila původní podobu a stala se z ní lidová veselice. Její název dnes připomíná Divadlo Na Fidlovačce, které bylo založeno v roce 1921 jako Tylovo divadlo v Nuslích. Stojí právě v místech někdejší ševcovské poutě.
- 16. května – Svatojanská pouť – V den svátku sv. Jana Nepomuckého, uprostřed kvetoucího máje a rozkvetlé české přírody, slavila se kdysi slavná svatojanská pouť, kdy matička Praha patřila jen venkovu, který si v tyto dny dával v hlavním městě dostaveníčko. Oslavy probíhaly celých osm dní. Vpředvečer svatojanský byl na Vltavě velký ohňostroj.
- 29. června – posvícení sv. Petra a Pavla - V tento den na Vyšehradě probíhalo posvícení a patřilo k nejvýznamnějším lidovým slavnostem Pražanů. Zvláštností, kromě jiných poutních atrakcí byla kdysi velká houpačka, jejíž existenci připomíná ve druhé polovině 18. století Jan Jeník z Bratřic, který ji nazývá ruskou.
- 4. července – Svatoprokopská pouť – Konala se vždy první neděli po svátku sv. Prokopa, tedy po 4. červenci, stala se tak první pražskou letní poutí. Mezi Pražany získávala stále větší oblibu, po mnoho let přicházeli tisíce lidí nejen z celé Prahy, ale i z jejího okolí.
- druhá polovina července – Slavnost „Hvězdy“ nebo sv. Markéty, slaví se v neděli po svátku sv. Markéty. Původ prý má dle pověsti z r. 1261. Šlo o hromadný výlet středních vrstev pražských.
- 24.srpna – Bartolomějská pouť (v chudobinci)
- 28. září – Svatováclavská pouť a pražské posvícení. Dostaveníčko venkova do Prahy. Méně okázalých slavností, ostatní jako o sv. Janě.
- Mikulášský trh - V týdnu svatomikulášském na Staroměstském náměstí.
- Vánoční trhy - V Rytířské ulici, na Staroměstském náměstí.
zdroj: archiv Antonín ViK
