V minulosti byly vánočky velmi oblíbeným vánočním dárkem. Lidé si je dávali mezi sebou, jako projev úcty, na důkaz své šetrnosti a pro zachování dobrého přátelství a sousedství. Někdy se dávaly i z povinné poslušnosti.
Původ vzájemného obdarování vysvětluje Jan z Holešova (1426), jako připomínku památky seslání „nebeského daru“ – Ježíše Krista. Ve svém traktátu popisuje vzájemné zasílání vánočních dárků prostřednictvím poslů v párových miskách. Koláče, calty, vánočky, húsce (pletenice), strucle se objevují také při ročních dávkách vrchnosti, prebendách klášterů nebo koledách.