V mnohých krajích bývalo zvykem, že následující den po velikonočním pondělí platilo „babské právo“ a ženy šlehaly své muže, kteří se však nedali. Děvčata říkají: „Dnes je naše!" Ale hoši odpovídají: „Dnes je toho, kdo obdrží!" A tak se šlehají navzájem, aby „neoprašivěli". — Šleháním čerstvými, mladými pruty mělo bezpochyby naznačit vzájemné osvěžení a omlazení. Polévání nebo postřikování vodou nebo voňavkami prý se děje na památku, že v Jerusalemě po vzkříšení Páně polévali židé shromážděné křesťany, aby se rozešli.
Vzájemně se také mladí kárali a navzájem si připomínali, aby od Božího hodu velikonočního do Provodní neděle (první, Bílá po velikonocích) šli ke zpovědi a přijímání a podle církevního řádu tři dny před tím a až sedm dní potom, aby se zdrželi hřešení.
Především na Moravě měly ženy a dívky právo následující den, v úterý, mužům a chlapcům pomlázku oplatit. A jak pravil moravský učitel a etnograf Antonín Václavík (1891-1959): "Svobodné i vdané, v tlupách přepadávají muže a často je pořádně zjevně zmalujú." Mnohde se tak na Moravě děje pouze na Velikonoční pondělí o přestupném roku.
Na Dačicku, na přestupný rok se úterní dívčí koleda a "vyplácení" (tatarování) chlapců dochovalo dodnes, děvčata, ale měla místo pomlázky vařečky s pentlemi. Na některých místech na Vysočině v přestupný rok tatarují ženy muže již v neděli. Ve Strážnici a okolí babské právo začalo platit již v pondělí po dvanácté hodině. Na Rychnovsku je dívčí koleda dva týdny před Velikonocemi a na Náchodsku týden před Velikonocemi. V Novém Městě nad Metují na Náchodsku tatarují ženy muže dva týdny před velikonočním pondělí. Na Benešovsku i Sedlčansku se traduje, ze o přestupném roce chodí v pondělí koledovat holky. Co kraj, to jiná tradice.
Ze starých kronik:
Na začátku 17. století v pondělí po staropražských ulicích a ryncích živě pobíhali mládenci, měšťané i šlechtici vyšlehávali panny, jež se jim namanuly do cesty, loudíce na nich vajíčka pestře malovaná. V úterý oplácely bití děvčata mládencům, prý s bujností, která se nevrlému mravokárci nelíbila. Potom rozproudil se tanec a zábava v pražských krčmách…
zdroj Český lid, r. 1930, Latinské texty Zíbrt, l.c. str. 79
vyobrazení: pohlednice
