Vysvětluje Mgr. Marta Kondrová, etnografka Slováckého muzea v Uherském Hradišti.
V době před Velikonocemi se opakovaně setkáme s informací o tom, že jako Škaredá středa je nazýván den před Zeleným čtvrtkem. Což je nepřesnost, bohužel přebíraná a dále šířená, dokonce i renomovanými televizními a rozhlasovými stanicemi. Už kulturní historik a etnograf Čeněk Zíbrt (1864 – 1932) ve svém díle Staročeské výroční obyčeje, pověry, slavnosti a zábavy prostonárodní (1889) napsal, že lidé si pletou středu Sazometnou a Popelečnou. Místy se v Čechách dochovalo označení všech dnů v týdnu – Modré pondělí, Šedivé úterý, Sazometná středa.
Škaredá středa nebo Popeleční středa se říkalo dnu po masopustním úterý. Ta záměna je možná také z důvodu, že Popeleční středě se kromě Popeleční nebo Černé říkalo také Smetná, kdežto středě před Zeleným čtvrtkem, kdy se obvykle uklízelo a vymetaly saze z komína se říkalo Sazometná. Ale i to je výraz, který známe pouze z českého prostředí, na Moravě a potažmo na Slovácku se žádné speciální názvy dnů před Zeleným čtvrtkem netradovaly a nejsou s nimi spojeny žádné specifické zvyky. Tato problematika je dobře vysvětlena mimo jiné v monografii Věry Frolcové: Velikonoce v české lidové kultuře.Toto je bohužel typický příklad, že výrazy regionálně omezené jsou vlivem médií vztahovány na celou Českou republiku v tomto případě naprosto chybně.
Výraz Škaredá středa v souvislosti s dnem před Zeleným čtvrtek je znám z národopisné literatury pouze z monografie o Chodsku (1956) národopisného badatele a zakladatele chodského muzea v Domažlicích Jindřicha Jindřicha (1876 - 1967).
zdroj: Mgr. Marta Kondrová, etnografka Slováckého muzea v Uherském Hradišti
vyobrazení: pohlednice, Antoš Frolka (1877, Kněždub - 1935, Tvarožná Lhota-Doubravka u Strážnice)
