V pašijový týden, zejména na Velký pátek, když papež v Římě zpívá pašije (příběh o utrpení Krista) jsou otevřené a přístupné poklady lidem bohabojným. Dost příkladů poskytují různé pověsti, které vypráví o pokladech ve starých hradech, studních a skalách. Cestu k pokladu měly ukazovat nadpřirozené úkazy, jako je modravý plamínek vystupující ze země, zářící puklina ve skále nebo kvetoucí zlaté kapradí a proč zrovna o Velkém pátku můžeme najít poklad? Podle Bible se v okamžiku Ježíšova skonu otřásla země a pukaly skály. Lidová fantazie si tento výjev přetvořila v představu, že země v tento moment odhaluje svá skrytá tajemství a bohatství.
- Vyjde-li někdo — musí to však býti člověk spravedlivý — na Velký pátek do pole a zvolá: „Skály se pukaly, hroby se otvíraly a mrtví vstávali“ — tomu se prý objeví poklad, který se nalézá v okolí, kam až hlas volajícího bylo slyšeti. (Nový Bydžov)
- Místy jedí ráno »jidášky« s medem. Kdo jí v ten den čočku, u toho se prý budou drželi peníze po celý rok. (Kladno)
- Pro ty, kteří před sluncem východu ku potoku nešli, nabrala se do hrnku voda, do vody se dal peníz a pak se poumývali doma, peníz se dával do hrnku proto, aby měli po celý rok peníze.
- Do východu slunce navaří hospodyně vajec, jež dá na Velkou neděli v kostele posvětit; při obědě je rozkrájí a rozdá každému z domácích. Zabloudí-li někdo, má si vzpomenouti s kým na Velkou neděli vejce jedl a hned prý najde pravou cestu. (Neděliště.)
- Na Velký pátek před východem slunce svaří hospodyně kousek jasanu, dubu, klokočky, svěcených kočiček, k čemuž přidá trochu svěcené vody, načež tímto odvarem vykropí světnice, komory, stáje, sklep atd, aby se tam nedržela jedovatina. Zároveň uvaří v odvaru tom dvě vejce natvrdo, které dá hospodáři snísti, aby se držel doma a byl věrný své ženě.
- Hospodyně vycházely před východem slunce na cizí louku nebo pole a křičely: „Kda, kda, kda, kdáák, mně vajíčko, tobě kdák!“ Slepicím se v tento den dávalo zrní do obruče, aby nezanášely. Také se měly vyčistit kurníky a holubníky, aby se zvířatům dobře dařilo a hmyz se zde nedržel.
- V některých dědinách pomodlí se lidé v zahradě a přišedše do světnice, snědí vejce natvrdo vařené, k němuž se přidalo při vaření několik svěcených kočiček. (Brázdín)
- V Turnově a okolí přidá se do vody, v níž se vejce vaří, několik větviček jasanových, a tou vodou kropí se stavení, aby se nedržel žádný hmyz. Také prahy se (tou vodou) polévají, aby nebyl uhranut nikdo z domácích a čarodějnice i strašidla se vzdalovaly domu toho.
- Na Velký pátek před východem slunce čistí se kurníky, aby se tam včely nedržely.
- Také drůbež kropí svěcenou vodou, aby byla po celý rok zdravá. (Měník.)
- I v kurnících a holubníku se kropí vodou, aby se udržely doma. (Mlazovice)
zdroj: archiv Antonin ViK a spol., časopis Český lid, knihy Čeněk Zíbrt
vyobrazení: pohlednice
