V noci filipojakubské před dnem 1. května, kdy se dobytek v některých krajích poprvé na pastvu vyháněl, provozovaly čarodějnice své nejhorší rejdy, usilující dobytku odejmout „sílu a užitek“ na celý rok. "Tu noc chodí čarodějnice po polích a lukách, tahajíce za sebou po rose plachtu. Potom rosu z plachty vyždímají do baňky, kropí pole a louky a tím odebírají sousedům z polí a dobytku „sílu a užitek.“ Hospodáři chrání své pozemky před čarodějnicemi tím, že je kropí vodou tříkrálovou, čarodějnice si ji nosí nasbíranou s rosou domů, a to je oslabuje. Čarodějnice se ovšem snaží své čáry utajit, ale některým lidem se je přeci jen podařilo odhalit, a to tak, že rozsívku (plachtu) s rosou pověsí doma na hambalka a za „traky" (tkanice u rozsivky) tahají jako by dojily." (Zhoř.)
Ještě více by však uškodily, dostaly-li by se do stavení a do stájí. Aby je vesničané od stavení odvrátili a dobytek od zlých jejich účinků ochránili zastrkovali do střech, do oken a zvenku do každé štěrbiny lipové ratolesti (na východní Moravě), střemchové (na Kroměřížsku), chebzové (černý bez na Vyškovsku a Brněnsku), srstkové (angrešt na západní Moravě). Na Třebíčsku ovazovaly všechny kliky lipovým lýčím, též vozy a kravám ocasy. V Netíně strkali lipové kmínky do hnoje a hledíček do petlice, který pak na čarodějnici volá: "Nechoď tam, hledí tam!« Ve Slezsku sázejí do hnoje halouzky vrbové.
- Čarodějnice se také tohoto večera vykuřují. Ze všech prahů se uřeže po třísce na způsob kříže sv. Šimona. Každému dobytku se vytahá pár chlupů, drůbeži několik peří. Lidem z hospodářství se ustřihne pramínek vlasů a kousek nehtu, a to vše dají na uhlí a obkuřují tím z venku celý dům.
- O Filipojakubské noci je možné poznat stavení čarodějnice, neboť z komína stavení, ve kterém čarodějnice bydlí, šlehá plamen.
- Ten, kdo si dá na hlavu drn na Velký pátek urýpnutý, takovou čarodějnici pozná. Čarodějnice, aby nebyly odhaleny, proměňují se před Filipem a Jakubem v husy a kdo má na hlavě takový drn, pozná, že to není pravá husa. (Zhoř.)
- Kravaři sejdou se večer na návsi a rochajíce tatary (tlustými biči) „vypraskávají čarodějnice."
- Na 1. května chodil pastýř „po výhonku." V putně, zástěrou pokryté nesl vodu a kropil krávy ve chlévě štětečkem z pšeničných klasů. Za to dostával mouku, sádlo a šesták, který se pouštěl do vody. I toto kropení se ovšem dělo od čarodějnic.
- Aby krávy hojně dojily, jdou kravařky posledního dubna na trávu. Táhnou za cípky trávnice od dědiny až po hranice pozemku po zemi. Hospodyně pak před sluncem východu ukrojí skývu chleba, otře ji o rosu na trávníku v zahradě a dá kravám sníst, nebo do východu slunce hodí skrojek do studně, k ránu jej vytáhne a dá kravám.
- Noc filipojakubská je také nocí věštební. Na Opavsku děvčata chvějí plotem, a co s něho spadne, dle toho hádají, jakého živnostníka za muže dostanou. Pokud opadne kůra, bude její budoucí muž dřevorubcem, když zlomí laťku bude stolařem, když vypadne vrut, bude mít kováře. . .
- Na Brněnsku jde dívka přes den ke studni a tluče na ni holí; odkud zaštěkne pes, z té strany přijde ženich.
- Na Novoměstsku sypají si hoši tu noc navzájem drtinami chodníčky, kterými chodí za milou, vyzrazující takto tajenou lásku.
- Na Brněnsku 1. května vykrápějí také pole svěcenou vodou, aby nebylo „svízele“ (plevele).
- Kdo se na 1. května vykoupe v potoční vodě, bude celý rok zdráv.
zdroj: knižní archiv Antonín ViK a kniha František Bartoš, 1892
vyobrazení: pohlednice, autor neznámý
