Je doloženo, že do Čech přišel vánoční stromeček z německých oblastí, kde měl poměrně zakořeněnou tradici, která sahá do 16. století. První písemná zmínka o "novodobě" zdobeném vánočním stromečku pochází z roku 1570 z německých Brém, kde byl vystaven v jednom cechovním domě a byly k němu pozvané děti řemeslnických mistrů. Jedle byla ozdobena sladkostmi, datlemi a papírovými květinami. V alsaském Ammerscheiru měli roku 1561 v městském lesním řádu zakotveno, že každý obyvatel si může o Vánocích v městských lesích uříznout stromek sahající nejvýše do 8 stop (243,48 cm) a doma si ho k poctě Páně ozdobit.
Zvyk se v Evropě šířil na přelomu 18. a 19. století, a to hlavně prostřednictvím měst. Začínal být tak oblíbený, že se s ním nakonec smířila i katolická církev, která nejprve zdobení stromku zakazovala a označovala ho za pohanský zvyk. Porušení zákazu odsuzovala a trestala. V Čechách je vánoční stromek poprvé zaznamenán v roce 1812, v Praze. S rozsvícenými svíčkami se v Čechách vánoční stromeček poprvé představil až roku 1860 v domě univerzitních profesorů, v takzvaném Starém Štokhausu v Celetné ulici v Praze. Podle textu v Pražských novinách z roku 1843 mělo být v té době nakupování vánočních stromků alespoň v Praze poměrně běžnou věcí, která nevyvolávala žádnou mimořádnou pozornost. Asi jen pro upřesnění, nejprve se začal dostávat vánoční stromeček do bohatších rodin, do chudšího prostředí a především na venkov byla jeho cesta přeci jen složitější.
V Pražských novinách nazývali vánoční stromeček "Kristovým strůmkem". Původ byl zřejmě v německém pojmenování Christbaum (Christenbaum). Podle Č. Zíbrta ještě kolem roku 1850 se nepoužíval název „Vánoční stromek“. Vypravovalo se, že nejčastěji se na Štědrý večer stavěl doprostřed stolu „plodný rajský nebo májový stromek.“
V roce 1845 napsal amatérský archeolog, páter Václav Krolmus (1790 - 1861) ve své knize: "V Čechách o Štědrém večeru mají na koutním stole smrček nebo jedličku, májku okrášlenou věníkem, ovocem, pečivem a oděvem (jablky, hruškami, slívami, mandlemi, rozinkami, perníkem, ptáčky, šátky, atd.), osypanou nebo nad stolem zavěšenou obráceně dolů."
Etnograf Č. Zíbrt vzpomínal na šíření zvyku zdobit vánoční stromek v jeho rodišti, kolem roku 1860:
V rodišti mém, ve vsi Kostelci nad Vltavou, a v okolí Orlíka vůbec rozšířila se vědomost o stromku vánočním v letech šedesátých z nadělování obleků a dárků chudým dětem na zámku Orlíku o Vánocích, kdež členové rodiny Schwarzenberské v upomínku na princeznu Gabrielu (1825 - 1843) rozdávali dětem celé krabice s cukrovím, svíčkami z velikého stromu vánočního, obrovské jedle. Potom doma jsme stromeček v malých rozměrech napodobili. V naší vsi studenti z Písku a z Tábora, z Příbramě teprve v sedmdesátých letech přinesli panský obyčej pod doškové střechy do chat, do rodin, rozumí se, s chudičkou výzdobou.
O zdobeném vánočním stromečku v rodině lékaře Josefa Klostermanna v Kašperských Horách vypráví jeho syn Karel ve vzpomínkách Červánky mého mládí k roku 1862.
Šíření vánočního stromečku na venkově probíhalo velmi pozvolna, avšak existovaly oblasti, zejména v Čechách, kde si zvyk zdobení vánočního stromku našel cestu na venkov podstatně rychleji. Ukázka z dobového tisku: V časopisu Český lid z roku 1901 se píše o roku 1893: "V Libuni a obcích přiškolených sestavil snaživý sbor učitelský školy Libuňské (u Jičína) pro výstavku národopisnou v Lomnici soupis betlémů a vánočních stromků ve školních obcích. Tu mimochodem poznamenáváme, kterak zvyk zdobení vánočních stromků velikou škodu působí v ohledu národohospodářském. Nepřepínáme, tvrdíme-li, že statisíce zdravých stromků zmaří se každoročně v Čechách! I nemysleme, že jsou to stromky, které lesník určil k vymýtění — na venkově se lid po tom neptá; uřízne, co se mu líbí a hodí. Téhož roku jsme také zjistili, že v devíti venkovských obcích bylo 276 vánočních stromků. Po městech je tento zvyk ještě rozšířenější."
Vánoční stromky se na český, moravský a slezský venkov nakonec přeci jen začaly prosazovat, přestože zde byla silná vazba na tradici betlémů a také to byla jistá zdrženlivost v přijetí vánočního stromku u české vlastenecké veřejnosti, protože zvyk měl německý původ. V lidové tradici, ale bylo běžné donášení svěží zeleně do vánočních příbytků, a tak i vánoční stromeček si pomalu našel cestu do světnic našich předků. Ještě v roce 1913 se o vánočních zvycích na jihu Čech psalo: "Stromečku vánočního na vesnicích donedávna neznali, a i nyní obyčej ten, v prvé polovici 19. století z Německa sem zavedený, jen nablízku měst tu a tam napodobují."
Až do první světové války lidé na vesnici zdobili smrkové nebo jedlové větve, což nemělo s vánočním stromkem vůbec nic společného (viz další článek). Po první světové válce vánoční stromky začaly zpočátku doplňovat a posléze vytlačovat tradiční betlémy. Stávaly na stolech a někde se dokonce zavěšovaly ke stropu špičkou dolů. Ve venkovských chalupách zdomácněl v průběhu 1. poloviny 20. století.
A kdy se má zdobit vánoční stromeček? Tradice neudává pevný termín, ale v českých domácnostech je zvykem zdobit buď 23. prosince večer, nebo častěji na Štědrý den (24. 12.) dopoledne.
---------------------------------------------------------------------------
Obrázek pod textem je z roku 1875, a tak si můžeme udělat představu, jak býval vyzdobený vánoční stromeček před cca 150 lety. Také je velmi zajímavá poznámka v textu: "Staročechové ze stromku vánočního nesbírali ovoce a darů, ale setřásli jich po večeři", s tímto obyčejem souvisí i nynější třesení ovocnými stromky v týž den na zahradě rovněž po večeři a při průpovědi: "Stromečku, vstávej, ovoce dávej!" Také osvětlení stromku s tím souhlasí, že Vánoce mají u nás název "světlé hody", "světlé svátky". (Sepsáno v Podmoklích u Děčína 1874, Fr. Doucha)
zdroj: archiv Antonín ViK, Čtvero ročních období: Jiřina Langhammerová a Obyčeje a slavnosti v české lidové kultuře.
vyobrazení: ilustrace z knihy - Pohádka o lesním stromku, 1875
