Je doloženo, že do Čech přišel vánoční stromeček z německých oblastí, kde měl poměrně zakořeněnou tradici, která sahá do 16. století. První písemná zmínka pochází už z roku 1570 z německých Brém. Zvyk se v Evropě šířil na přelomu 18. a 19. století, a to hlavně prostřednictvím měst. V Čechách je vánoční stromek poprvé zaznamenán v roce 1812, v Praze. Na venkově se však ujímal pomalu, protože zde byla silná vazba na tradici betlémů a také to byla jistá zdrženlivost v přijetí vánočního stromku u české vlastenecké veřejnosti, protože zvyk měl německý původ. V lidové tradici, ale bylo běžné donášení svěží zeleně do vánočních příbytků, a tak i vánoční stromeček si pomalu našel cestu do světnic našich předků. Ve venkovských chalupách zdomácněl v průběhu 1. poloviny 20. století.
V dobovém tisku, v časopisu Český lid z roku 1901 se píše o roku 1893: "V Libuni a obcích
přiškolených sestavil snaživý sbor učitelský školy Libuňské (u Jičína) pro výstavku národopisnou v Lomnici soupis betlémů a vánočních stromků ve školních obcích. Tu mimochodem poznamenáváme, kterak zvyk zdobení vánočních stromků velikou škodu působí v ohledu národohospodářském. Nepřepínáme, tvrdíme-li, že statisíce zdravých
stromků zmaří se každoročně v Čechách! I nemysleme, že jsou to stromky, které lesník určil k vymýtění — na venkově se lid po tom neptá; uřízne, co se mu líbí a hodí. Téhož roku jsme také zjistili, že v devíti venkovských obcích bylo 276 vánočních stromků. Po městech je tento zvyk ještě rozšířenější."
