Do jihozápadních Čech, a zvlášť do krajů s dříve německým osídlením, na Chebsko, Plánsko a Karlovarsko, zasahuje do 19. století obyčej obřadního bití zeleným prutem na den Mláďátek. Odlišuje se termínem od velikonoční pomlázky, ale shoduje se svým účelem: mrskalo se totiž pro zdraví. Vrbové proutky se řezaly na den sv. Barbory, ponechávaly se na teplém místě, aby vypučely, a ovazovaly se červenou stuhou. Muži švihali ženy vrbovým prutem a děti své rodiče. Vyplácená osoba se musela vykoupit penězi nebo sladkou kořalkou. Obchůzky dětí a mládeže se zeleným prutem vrby, břízy, lísky, smrku i jalovce jsou rozšířeny pod různými názvy v Rakousku, na jihu Německa, V Maďarsku, Itálii…
V okolí Nepomuku chodily na den Mláďátek děti po staveních, pozdraví a ptali se: „Kolik bylo Mláďátek?“ Odpoví buď sama hospodyně, nebo některé z jejích dětí. Za tuto obchůzku dostanou děti chleba nebo pečivo. Například na Ivančicku pekly hospodyně děvečkám buchtu podoby dítěte nazývanou "mládě". Místy pečivo nabodávali koledníci na hůl bíle natřenou mající podobu meče.
