Jarní obr z břehů potoků, který v sobě ukrývá sílu devíti lékařů.
Když na horách a v podhůří začíná tát poslední sníh a většina přírody ještě tvrdě spí, podél chladných potoků, v příkopech a na vlhkých mýtinách se k životu probouzí skutečný rostlinný gigant. Devětsil lékařský (latinsky Petasites hybridus), lidově zvaný koňské kopyto, lopušice, čertův zub nebo morový kořen, je jednou z nejčasnějších a nejvýraznějších jarních bylin naší přírody. Své hrdé české jméno nedostal náhodou – naši předkové pevně věřili, že tento zelený silák v sobě koncentruje tak obrovskou uzdravující moc, která vyváží sílu devíti jiných bylin nebo devíti zdatných lékařů.
Devětsil je pozapomenutou léčivou bylinou a má bohužel výrazný pach, který mnohým lidem vadí a způsobuje až nevolnost. Své o tom vědí i zvířata, která se mu při požívání vyhýbají a může tak na louce dominovat. Jedná se nicméně o silnou bylinu, která dokáže bleskově uvolňovat křeče, tlumit úporný kašel, mírnit astma a ulevovat od silných migrén. V dobách středověkých epidemií byl uctíván jako posvátný štít, který měl lidi chránit před obávanou černou smrtí.
V herbáři Černého se dozvídáme, že se dětem s úročníkem (sedmá dětská nemoc) dával do kolébky, aby dítě chránil před zlými sny a ono tak bez pláče klidně spalo. Někteří tuto bylinu nosili při sobě, když šli střílet, aby se žádné střelby nebáli, proto se jí někde říkalo bylina vítězná. Devětsil má být symbolem blesku pro svůj červený květ a jeho plstnaté listí připomíná mračna. Proto se soudí, že jeho název neznamená „devět sil“, ale že souvisí s litevským debesis, to je oblak.
Dávala-li se kravám bylina s chlebem, neztratila mléko. Podle staré velikonoční pověry stačilo na Veliký pátek vykopat rozkvetlý devětsil a o týden později, na Bílou neděli, ho nastrouhat koním do krmení na lačný žaludek. Hospodář měl pak jistotu, že jeho koně budou po celý rok zdraví, čilí a plní života.
Podle jedné pověry se bylina devětsil dokonce používala k tomu, aby sousedova kráva dojila místo mléka krev. Stačilo se zahalit do bílé plachty, vykopat kořen rostliny a přitom říkat: „Kopám, kopám devesel, má duše se nevesel.“ Když byl kořen vykopán, šlo se domů a nikomu se nic neříkalo. Časně ráno se šlo ke chlévu toho, jehož kravám chtěl člověk učarovat, a kořen se zakopal u prahu. Jakmile kráva při vycházení ze chléva vstoupila na místo, kde byl kořen zakopán, byla očarována a dojila krev místo mléka.
Jak si naklonit zpět lásku svého muže:
Naši předci velmi často využívali byliny k tomu, aby si zajistili lásku. Bylinu devětsil naše praprababičky používaly, aby zbloudilý muž opět láskou ke své manželce přilnul. Žena má o půlnoci jít k olši a u jejího kmene kopáním nalézt devětsil, jenž na takových místech roste. Co z něho nasbírá, zaváže do bílého šátku a za spánku toho, jehož se to týká, zakopá pod prahem. Je však třeba dbát při tom opatrnosti. Žena se má ustrojit do svatebních šatů, hlavu si obtočit bílou loktuškou, aby k ní žádný zlý duch zrozený v temnosti neměl moc. Když devětsil kope, má říkat:
„Kopám, kopám devesel má duše se nevesel!
Jak se jeho mléko pění, nech se srdce jeho mění,
jenž nevinně mě zavrhuje. Pročež volám z vyšší moci
kořen tento ku pomoci, by odpomohl všemu zlému
a pokoj dal domu mému.“ (1895)
Všechno musí proběhnout v tajnosti – zvláště nesmí nikdo ženu vidět, když jde pro devětsil, jinak by zaříkávání nepomohlo. Je-li žena muži nevěrná, může si i manžel tímto způsobem dopomoci k její náklonnosti.
Sběr, uskladnění, užití:
Sbíráme převážně oddenek, list a květ. Oddenek se sbírá brzy zjara, suší se rychle ve stínu. Při umělém sušení nesmí teplota přesáhnout 40 °C. Od jara až do podzimu lze sbírat také list či květ.
Ještě před rozkvětem vykopáváme kořen, kterého si v dobách moru velmi vážili. Působí proti horečce. Oddenek napomáhá pocení a používá se při horečce, záduše (astmatu), dně a epilepsii. Během dne pijeme po doušcích jeden nebo dva šálky čaje vyluhovaného z kořene. Velké, čerstvé listy se používají na obklady při vykloubeninách, výronech v kloubech, i při všech druzích snětí (rozsáhlém zánětu v podkoží), zhoubných nádorech, pálivých ranách a při odřeninách na nohou. (zdroj zde) Klára Trnková – Magické byliny,
Jak se devětsilu může říkat:
Petasites hybridus ☼ Petasites hybrida ☼ Petasites officinalis ☼ Petasites vulgaris ☼ Tussilago hybrida ☼ Tussilago petasites
