Růže patří k nejoblíbenějším květinám. Mezi šlechtěnými odrůdami vyniká jako nenápadná, ale krásná Popelka růže divoká neboli šípková Rosa canina, z níž se sklízí šípky. Zdobí okrasné zahrady, častěji však roste na suchých, slunných stráních a na okrajích světlých lesů. Okouzluje prostou krásou a v květomluvě nese jasné poselství: Tvá láska nepotřebuje ozdob. V lidovém léčitelství se využívaly její jemně vonící světle růžové květy, kořeny i plody. Růže se lidově říká: divoká růže, polní růže, růže trnková, šípek, šípina.
Botanický název šípkové růže (Rosa canina) je řecko-latinského původu. Rodové jméno Rosa je odvozeno od řeckého rhodos, což znamená růže a druhotné jméno canina je latinské a znamená psí Růže šípková, lidově nazývaná psí růže. Předci tak rostlinu pojmenovali patrně proto, že věřili, že její kořeny mohou vyléčit kousnutí od vzteklého psa. Symbolika byliny říká: Nevzdávej své úsilí po prvním neúspěchu, naděje nikdy neumírá a láska někdy bolí; vytrvej v jejich službách.
Pověry našich předků:
- S píchajícím šípkem souvisí také spánek. Česká pověra říká, že „na šípku vyrůstá spánek“ – jde o zdeformovaný plod šípkové růže, v jehož středu se nachází larva žlabatky. Tento „spánek“ trhají tajně zamilovaní mládenci a dívky, nejčastěji na jaře před východem slunce, a pokládají si ho navzájem tajně do postelí. Stejně tak ho matky a stařeny dávají dětem do kolébek, aby dobře spaly a měly příjemné sny.
- V noci před sv. Filipem a Jakubem (30.4.), kdy čarodějnice nejvíce provozují svoje řemeslo, zastrkovaly naše hospodyně do hnoje a za práh u chlíva trní hlohové nebo šípkové, aby se na ně uchytila a nemohla, tak příbytek a dobytek očarovat.
- Slováci vyháněli na Zelený čtvrtek stádo na pastvu šípkovými pruty a pak je zapichovaly do hnoje, jako ochranu proti čarodějnicím.
- Pokud byl někdo očarován, dotkni se ho zlehka třikrát trnovým proutkem. Musí být uříznutý na tři řezy o Velkém pátku novým nožem, a to rukou ovinutou v bílém šátku. Přinutíš tak čarodějnici, aby se ukázala, protože ty rány pocítí velmi bolestně.
- Hovory květu šípku: "Za mnou pojď, pažit i les již dříme - nechť za lásku se spolu pomodlíme."
Nejstarší historie:
Ve starověku se používaly různé druhy růží. V Řecku a Římě byly růže oblíbené nejen jako léčivé rostliny. Květina byla symbolem krásy, mládí, zamilovanosti a mlčenlivosti. Růže byla zasvěcena bohyni Afroditě. Její květy se přidávaly do magických směsí na přivolání lásky, šťáva z korunních lístků do koupelí. Růžovými květy byly zdobeny slavnostní tabule na hostinách a jako symbol opatrnosti a mlčenlivosti visely nad hlavami hostí růžové věnce nebo kytice. Už od starověku byla růže nazývána královnou květin. Proto lidé zakládali a vysazovali rozsáhlé růžové zahrady.
Šípky člověk sbíral pravděpodobně už v prehistorickém období. Dokladem toho je nález zásoby šípků z neolitického sídliště ve Velké Británii. Obliba růží se nezměnila ani ve středověku a přetrvala přes dlouhá staletí až do současnosti. Růžové okvětní lístky se používají i v kosmetice. Silice a růžová voda jsou součástí krémů i parfémů. Ze šípků se vyrábí chutné víno. Velmi pracná je příprava šípkových džemů a marmelád, ale pokud se do ní pustíte, budete odměněni vynikající chutí a překvapivou vůní. V Anglii se šípky používají k aromatizování tabáku.
Sběr a užití:
Existuje celá řada variant, jak vařit (i sušit) šípky. Čerstvé šípky je třeba vařit na mírném ohni asi 10-20 minut. Tento postup lze zopakovat až 4krát. Pak šípky vyhodit. Nejsilnější bývá 2. a 3. výluh. U sušených šípků je dobré nechat je přes celou noc namočené v 1 vodě a pak 10 minut povařit. Případně napřed povařit a pak nechat několik hodin vyluhovat.
Šípky jsou močopudné a používají se k léčbě zánětu močového traktu a ledvin. Užívají se též ke zmírnění kolikových bolestí a při průjmu. Příznivě působí na žaludek. Zejména čerstvé šípky mají vysoký obsah vitaminu Což se hodí při nemocech z nachlazení, kašli, horečkách atd. Sloužily jako léčivo proti kurdějím. (zdroj)
Jak se může říkat růži šípkové:
Divoká růže ☼ Planá růže ☼ Polní růže ☼ Polní růžičky ☼ Psí růže ☼ Růže trnková ☼ Růže trnová ☼ Šípek ☼ Šípina ☼ Šípinky ☼ Šipka ☼ Trnková růže ☼ Trnová růže
zdroj: www.bylinkyprovsechny.cz
archiv Antonín ViK a spol. a Květiny v pohádkách, mýtech a legendách, autorka: Jaroslava Králová, vyobrazení: pohlednice, autor neznámý
