Říkalo se, že "Svatý Jiří osvobozuje hady a štíry" nebo "Svatý Jiří zvítězil nad saní, zvítězí i nad zimou." Podle lidové víry se věřilo, že na jeho svátek se otevírá země a z děr vylézají hadi a štíři, pro které je teplo životně důležité, rozproudí jim krev a dodá sílu po dlouhém zimním spánku. V tento den nejsou jedovatí hadi, snad i proto, že ještě nemají dostatek jedu, aby mohli škodit. Naopak je jedovatá voda, proto se nesmí vůbec pít. Nejjednodušší vysvětlení "výskytu štíra" v jiřských pranostikách podává historik J. Svoboda, domnívá se, že označení "štír" v pranostikách znamená totéž, co vyjadřovala staročeská slova ščur, jaščur či jaščerka, tedy, že se významově zcela kryje se současným pojmem "ještěrka".
Podle další ze svatojiřských pověr se nemá pracovat na poli, ani na zahradě nebo v sadě, protože se probouzí země a lidé ji nesmí rušit. U Slovanů byl tento den prvním koupáním v přírodě, a právě i proto měly největší radost z příchodu sv. Jiří děti, které si v tento den vysokými hlásky odříkávaly:
Svatý Jiří vstává, zem odmykává, aby tráva rostla,
travička zelená, růžička červená, fiala modrá,
všelijaký kvítí na věnečky vití.
Zvláštní magickou moc, kterou využívali především svobodní chlapci měl tzv. jiříček: kostička z páteře, z žáby chycené v den sv. Jiří se vložila na několik dnů do mraveniště. Když se potom jiříčkem dotkl děvčete, které se mu líbilo, hned si získal si její přízeň a lásku.
Peníz s vyobrazením sv. Jiří potírajícího šupinatou saň, býval všeobecně oblíbeným amuletem vojáků a myslivců, protože jim často hrozilo nebezpečí smrti. Tyto peníze (mansfeldský jiřský toler) měly podle lidové víry moc ochránit před každým poraněním a byly proto velmi oblíbené a vážené.
Den svatého Jiřího je spjat i se Smrtnou nedělí, když se vynášela smrt ze vsi, tak se zpívalo:
Smrtelná neděle, kams dala klíče?
Dala jsem je dala svatému Jiří.
Svatý Jiří volá, země se otvírá,
Aby rostla tráva, tráva zelená.
Svatý Jiří jede k nám,
po věnečku veze nám,
nám, nám, českým panenkám!
zdroj: archiv Antonín ViK a Český lid, Karel Pejml
vyobrazení: pohlednice, autor neuveden
Našli jste v článku chybu, nesrovnalost nebo máte zajímavé doplňující informace? Napište nám prosím na email info@ceskezvyky.cz
