Bylinka zvaná „srdeční potěšení“ pro „splašená“ srdce.
Srdečník obecný (Leonurus cardiaca) je krásná robustní léčivá bylina s dekorativními listy, která roste okolo domů, plotů, cest a občas se objevuje také v zahrádkách. Podle svého výstižného názvu patří k nejlepším přírodním ochráncům našeho srdce a nervové soustavy. V tradičním bylinkářství se tato rostlina z čeledi hluchavkovitých těšila hluboké úctě, přičemž stará moudrost i moderní věda se shodují na tom, že dokáže účinně zklidnit nejen rozbouřené emoce, ale i fyzické projevy stresu. Přezdívá se mu také „srdeční potěšení“, protože funguje jako spolehlivá kotva v momentech, kdy nás přepadne bušení nebo píchání u srdce, nervové vyčerpání nebo pocity úzkosti na prsou.
Srdečník obecný se lidově také nazývá buřina srdečník, srdcovník, devaterní kopřiva, máta srdeční, srdeční koření, hojička nebo hubeníček. Název ve staré němčině by se dal přeložit do současného jazyka jako družka srdce. Naproti tomu rodové označení Leonurus představuje složené řeckolatinské slovo a popisuje vzhled listů jako lví ocas, podobný je český lidový název kočičí chvost. Druhový název cardiaca znamená v překladu týkající se srdce.
Srdečník prý spolehlivě dokázal zmírnit strach před porodem. V lidové magii se používal na ochranu dětí, zvířat, hendikepovaných nebo emočně labilních osob. Pro milostné čarování pro přivolání lásky se uvádí, že se musí nosit na srdci v bavlněném váčku červené barvy. Ve starých bylinářích jsme se mohli dočíst: „Srdečník jest znamenitě dobrý proti třesení a píchání srdce a dětinskému neduhu klání srdce. Rozděluje a stravuje hrubé vlhkosti.“
Srdečník pochází z Asie a do evropských klášterů a jejich botanických zahrad se dostal již ve středověku. První kniha o léčivých bylinách, která byla vytištěna v němčině, vyšla v roce 1485 v Mohuči. Jmenuje se v překladu Zahrada zdraví a popisuje v ní rostlinu „Cordiata“: „Při užívání šťávy odnímá tato bylina bolest srdce . . .“ Jiná, stará anglická kniha o bylinách uvádí: „Není žádná bylina, která by lépe rozptýlila melancholické myšlenky srdce a posílila srdce.“
Účinky na zdraví a užití:
Sbírá se celá kvetoucí nať, u větších jedinců jen její horní část. Tuto výbornou bylinu v lékárně nedostanete. Rostlina je lékem na všechna srdeční onemocnění, související zejména s vysokým krevním tlakem. Čaj pomáhá při slabosti a poruchách funkce srdečního svalu, tiší bolesti srdce a léčí anginu pectoris. Zvětšuje diastolu (dobu plnění srdečních dutin krví) a snižuje tepovou frekvenci srdce. (zdroj)
Druhé, ne méně důležité použití srdečníku v bylinkářské praxi souvisí s jeho výraznou schopností uklidňovat organismus. Droga blahodárně působí na nervovou soustavu, proto je ve spojení s prvním účinkem prvotřídním lékem při srdeční neuróze. Jejího působení na nervovou soustavu se využívá i při neklidu v klimakteriu (přechodu), při nervozitě, úzkosti, migréně, bolestech hlavy, přepracovanosti a srdečních obtížích způsobených zvýšenou činností štítné žlázy. Značně uklidňujícím účinkem na celý organismus se srdečník podobá kozlíku, v některých případech dokáže být ještě silnější.
zdroj: knižní archiv Antonín ViK, Bylinky pro ženy – Heide Fischer, Magické byliny – Klára Trnková
