Lesní klenot s vůní venkova a s tajemstvím mléka na bezesné noci.
Když na jaře rozkvétají stinné listnaté lesy, pokrývá jejich půdu koberec drobných bílých hvězdiček. Jedná se o mařinku vonnou (Asperula odorata), dnes oficiálně známou jako svízel vonný (Galium odoratum). Tato nenápadná trvalka z čeledi mořenovitých v sobě skrývá fascinující paradox. Zatímco čerstvá rostlina téměř nevoní, během procesu sušení se v ní uvolňuje látka kumarin, která rozvine intenzivní, sladkou vůni připomínající čerstvě pokosené seno a vanilku. Lidově se jí také říká: božec, voňavý svízel, mařenka vonná, hlízové koření aj.
Latinské jméno Galium odoratum má krásný význam. Galium pochází z řeckého gala – mléko. Svízel totiž dokáže srážet mléko. Odoratus znamená vonný a odkazuje na jeho svěží vůni, které lidé odedávna připisovali velkou léčivou sílu.
V lidové tradici kdysi bývala významnou magickou rostlinou, která měla chránit před střelbou, bodnou i sečnou zbraní. Mařinka je prý nadána schopností předvídat vítězství a též k němu dopomáhat, proto ji nosili vojáci do boje. V koženém pouzdře nebo v pytlíčku chrání před veškerým zlem, odstraňuje všechny překážky a přináší peníze a úspěch. V minulosti lidé věšeli svazky mařinky do šatníků proti molům a vkládali ji do matrací pro klidný spánek a odehnání zlých duchů. Ve starém herbáři se můžeme dočíst: „Pití šťávy vytlačené z kořene odpírá jedu hadímu i ještěrčímu, jest dobré proti uštknutí jedovatých živočichů. Stejně účinkuje i pití šťávy kořene, odvaru byliny nebo listí ve víně.“
Mařinka má silný uklidňující účinek, proto se užívá při nespavosti, přepracování, bušení srdce, hysterii či menstruačních potížích nervového původu. Pro uklidnění před spánkem se doporučuje mařinkové mléko: mléko ochutíme medem a namočíme do něj na jednu až dvě hodiny jednu a půl lžičky mařinky. Vše potom přecedíme, necháme vychladit.
V německy mluvících zemích je dodnes klíčovou přísadou tradičního jarního májového vína „Maiwein“. Recept na mařinkové víno je velmi starý a už ho znal a užíval sám Jacobus Theodorus, kolem roku 1588. "V máji, kdy je bylinka ještě čerstvá, vkládá se do vína, které se vypije, a věří se, že takové víno posiluje játra a srdce." Při jejím užívání je však nutné znát přesné dávkování, protože hranice mezi lékem a tichým jedem je u této voňavé byliny překvapivě tenká. V Německu se mařinka přidávala i do piva typu Berliner Weisse.
Francouzi přidávali svízel (mařinku) do šampaňského, ve Švýcarsku do koňaku i benediktinky. Na severu Evropy jím byla ochucována řada uzenin. Svízel vonný má ve své rostlinné čeledi mořenovitých mnoho slavných sourozenců. Patří k nim mořena barvířská (rubia tinctoruní), z jejíchž kořenů se získávalo barvivo, které oblékalo evropské armády do zářivě rudých uniforem. Tropický chininovník je zdrojem antimalarik a z brazilské hlavěnky dávivé byl izolován prostředek na zvracení.
Léčivé účinky:
V mírnějším dávkování může čaj ze svízele pomoci při křečovitých bolestech hlavy a zmírnit křeče při menstruaci nebo v břiše. Čaj posiluje nepravidelně bijící srdce a odstraňuje melancholii a tlumí depresi. Pomáhá také při usínání. Svízel trhejte před rozkvětem a připravte z něj čaj: 1 lžičku byliny zalijte 250 ml horké vody a pod pokličkou nechejte 5 minut táhnout. (zdroj – www.bylinkyprovsechny.cz)
Neustále se ozývají hlasy, podle nichž je svízel nebezpečný, možná dokonce rakovinotvorný. Novější šetření to jednoznačně popřela. Jen příliš velký obsah kumarinu, který má na svědomí jeho charakteristickou vůni, může způsobovat bolesti hlavy.
Svízelový likér: Natrhejte 10-15 lodyh před rozkvětem a nechejte je několik hodin proschnout. Pak je společně s 3 lžícemi kandysu a kůrou z biocitronu vložte do šroubovací sklenice a vše zalijte 40% alkoholem. Likér nechejte zrát 4 týdny. Mezitím sklenici pravidelně protřepávejte. Na závěr likér přelijte přes kávový filtr a nechejte dále zrát v okrasné lahvi. Dá se dobře kombinovat se sektem.
Jak se také říká svízeli vonnému:
Mařinka vonná ☼ Božcové koření ☼ Božec ☼ Hlízové koření ☼ Mařenka ☼ Voňavka ☼ Planá mořena ☼ Valdmajstr ☼ Voňavý svízel
