O staropražských Vánocích – vánoční stromeček - vyprávění z časů dávných i nedávných VII.
Neodlučným příznakem Vánoc velkoměstských, a tedy taky pražských snad odedávna byl vánoční stromeček, „planoucí sterými (mnohými) světly“, jak bývá líčeno ve vánočních povídkách. Pražské děti nemohou si pomyslit na Štědrý večer beze smrčku, plného voskových svíčiček. V poslední léta (l.p. 1925) již v mnohých domácnostech se stromeček osvětluje elektrickými žárovkami a pod ním jsou nakupeny dárky. Rozzáří se jim na Štědrý večer, poznovu jej rodiče osvětlí na Boží hod, na svatého Štěpána, načež posledně zaplane na Nový rok, ba mnohde ještě i na Tři krále, neboť to je poslední vánoční svátek. Tak tomu uvykly pražské děti odedávna.
Ale my, kdož jsme před šedesáti (1865), před padesáti lety vyrůstali na venkově, a nejenom na vesnicích, ale i ve městech, nepoznali jsme ve vlastních domácnostech „kristbaum“ a „kristkindla“, jak se tehda všeobecně vánočnímu stromečku říkalo. Toho přepychu dopřávaly si jen rodiny vynikající majetkem a společenským postavením. A my drobná chasa z domů nemajetných a chudých naslouchávali jsme po svátcích s ušima odstávajícíma a s očima na stopkách šťastnějším svým „bohatým“ spolužákům, když nám líčili, jak po večeři najednou „kristkindl“ ve vedlejším pokoji zazvonil, a když se tam vhrnuli, tu stál osvětlený „kristbaum“ a ještě taky bylo otevřeno okno, kterým kristkindl přiletěl a zas odletěl, s četným štábem svých průvodců andělíčků. A nám vrtávalo hlavou, proč ten kristkindl je tak štědrý právě jen k dětem rodičů bohatých? Snad že by měl spíše pamatovat na nás, kterým nedá nikdo nic nebo jen máloco. Tuhle hořkou výčitku jsme nosili v srdci po několik let, pokud nám nebyly „otevřeny oči“ nějakým udrbanějším spolužákem, který dříve, než my pronikl do tajemství nadělováni. A tak se mi zdá, že to byl spolužák náš Kvasnička, takový drobný, vždycky umouněný štvanec, který nehledanými, prostými slovy nám podal vysvětlení záhady: „Ty vole, snad nemyslíš, že to vopraudu naděluje krystyndl? Kdyby měl tatínek dům, tak by nám taky nadělil."
