Jen několik málo bylin z čeledi tykvovitých našlo uplatnění v léčitelství. Patří mezi ně především posed bílý (Bryonia alba). Latinské rodové pojmenování se odvozuje od řeckého slova bryó = pučím, bujím, rychle rostu. Z oddenků posedu totiž hojně vybíhají nápadné stonky.
České označení má základ ve výrazu posedl, tj. kořen jakoby posedlý zlým duchem, obydlí zlého ducha - Diblíka. Lidová slovesnost přiřkla rostlině různé názvy jako butr, čertikus, denní řípa, kravská zelina, posád, smradlavé koření, svinský kořen, vinič dávivý aj.
Tento článek je exkluzivní obsah pro premiové uživatele
