Pelyněk je symbolem hořkosti, ale také bolesti a neštěstí. Lid, chtěje naznačit věc nepříjemnou, či odpornou říká: Je to hořké jako pelyněk. O člověku, jehož život je trpký a plný svízelů se praví, že byl na pelyňku kolébán a hořkým mlékem s pelyňkem krmen, a protože pelyněk poskytuje lék nemocným žaludkům tak se říká: Pro slabý žaludek – popenec, pelyněk.
Je jednou z 9 posvátných bylin Anglosasů a v apokalypse je Pelyněk jméno velké trestající hvězdy. Její latinský název artemisia je pravděpodobně odvozen od jména řecké bohyně Artemis, která byla ochránkyní matek, mohla rozdávat smrt, ale i uzdravovat. Artemis byla v mnoha zemích patronkou bylinkářství.
- Ve středověké Anglii věřili, že pelyněk černobýl dokáže ochránit před zlými duchy před bleskem. Proto kytička pelyňku černobýlu byla zavěšována nad dveřmi domů.
- Černobýl sloužil také jako talisman. Nosil se k ochraně před vším jedovatým, včetně zlých, jedovatých jazyků. Údajně je také jednou z rostlin, které funguje k ochraně proti vodníkům.
- Čarodějnice jej pily před věštěním nebo si jej kladly pod polštář, aby měly lepší jasnozřivost. Na jeho čerstvé, kvetoucí natě si kladly i svoje křišťálové koule, čímž prý zvyšovaly astrální působení.
- Porodní báby s ním vykuřovaly při porodech, neboť černobýl prý usnadňoval příchod nové duši, zaháněl duchy nemocí a pomáhal rodičce při porodu. Věřilo se, že jako kuřidlo zvyšuje nejen tělesné, ale také duševní síly.
- Šamané se očisťovali v jeho kouři před vstupem do jiné reality, neboť černobýl nejen že odstraňuje všechny špatné vlivy, ale údajně prý napomáhá i přechodu z jednoho světa do druhého.
Tahle prastará léčivka se dnes považuje za nežádoucí plevel. Roste na rumištích, u cest a silnic, kolem stavenišť. Málokdo už zná její magické či léčivé účinky.
Pelyněk černobýl v malém množství uklidňuje a ztišuje křeče. Lidově se užívá také při žaludeční nevolnosti, proti střevním parazitům, při špatném zažívání, při teplotách a při nervových potížích, proti pálení žáhy, nadýmání, při průjmech…Vhodný je i jako kloktadlo a dříve se často používal i jako kuchyňské koření, hlavně jako koření masové, protože dělá tuky stravitelnějšími.
zdroj: archiv Antonín ViK, Květiny v pohádkách, mýtech a legendách, autorka: Jaroslava Králová a Magie rostlin.
vyobrazení: pohlednice, autor neznámý
