Kopretina, také zvaná Margarita (tzn. Perla), bývá v symbolickém použití srovnávána s perlami, a tím se slzami. Ve středověku symbol utrpení Ježíše Krista a mučedníků. Báje říkají, že je to květina tajně zasnoubená s kapradím o svatojánské noci, při níž kvete zlatým květem.
Kopretina je také symbol skromnosti a jednoduchosti a připevněná na šatech přivolává lásku. Slouží i k věštění v lásce: Dívky otrhávaly lístky květu jeden po druhém, a přitom pronášely určité slovní formulky, které se opakovaly. Slovo, které připadlo na poslední lístek květu, byla věštba.
Např.: má mě rád, nemá mě rád, pro mě se souží, po jiné touží…Pokud vyjde dobrá předpověď, stačí vykopat kořen dotyčné kopretiny a dát ho pod polštář, pak je velká šance že milého získá.
Místy zase věřili, že svobodné děvče si má v den sv. Jana na louce utrhnout kopretinu a během vytrhávání jejích jednotlivých okvětních lístků si má opakovat slova chalupa, zahrada, statek, mlýn. Podle toho, na které slovo připadne poslední okvětní lístek, mohla se dívka těšit na majitele dané usedlosti, jako svého budoucího nápadníka a manžela.
Kopretina je prastarou léčivkou, kterou naši předci používali k léčení dusivého nebo astmatického kašle. Nechutná všem – například dobytek na pastvinách se jí vyhýbá, má totiž nepříjemnou vůni a ve větším množství může být i jedovatá. Naopak kozy ji ale milují.
Z kopretinových květů se dá připravit olej, mast i sirup, ulevuje při nočním pocení nebo žaludečních vředech. Pleťová voda z kopretiny se hodí na rány a modřiny.
zdroj: archiv Antonín ViK a Květiny v pohádkách, mýtech a legendách, autorka: Jaroslava Králová, vyobrazení: pohlednice, autor neznámý
Našli jste v článku chybu, nesrovnalost nebo máte zajímavé doplňující informace? Napište nám prosím na email info@ceskezvyky.cz
