Ve Slezsku děti roznášely štěstí, štěstíčko – sčsetí – malou jedlovou přizdobenou větvičku. Výroba takového ščestí byla docela jednoduchá: z jedle se nařezaly halouzky a sice takové, aby prostřední delší větévka a dvě proti sobě urostlé ratolesti měly podobu kříže. Když se nosí, říká se jim „vinše“.
V Dobré je „ščestí“ mnohem slavnostněji upraveno, má více halouzek, obyčejně pět, uprostřed se upevní obrázek a kolem něho věnec z papírových růží, také na větvích jsou vidět papírové pentle. Se ščestím chodí i na Nový rok.
V rozlehlých osadách, jako je Morávka začínají koledníci chodit již kolem 3 – 4 hodiny ráno. Když vejdou do jizby, každý vinšuje zvlášť:
»Vinšujem vam ščesti, zdravi na tento nový rok,
abyste dočkali Krista Pana na přesrok, ale ni na přesrok,
ale na delši čase, co od Boha žodatě, aby vam to Pambu dol,
sto kop žita do stodoly, sto tolarů do komory, s menšími hřichami
a větču radosťu, do pokladnice čtyry tisice a k tomu ještě vice,
statku rozmnoženi, hřichů odpuščenia, a po smrti kralovstvi nebeské.«
