Vyprávění také o tom, jak se svátek dostal na americký kontinent.
Zvyky Halloweenu se rozvinuly v Irsku, jde ale o anglosaský lidový svátek, který vznikl z předkřesťanských keltských tradic. V předvečer 1. listopadu slavili Keltové jeden ze svých významných výročních svátků – Samhain, kterým se uzavíralo teplé období a začínal nový keltský rok. K svátku se musel uklidit dům, vynést špinavá voda, zahasit starý oheň a večer rozdělat nový. Byl to však také den, kdy se zemřelým a mrtvým předkům přinášely oběti, i živé. Keltové věřili, že v den mrtvých je na dvanáct hodin zrušena hranice mezi světem živých a říší zemřelých. Věřilo se, že duše zesnulých se v tento čas vracejí na zemský povrch, a živí mohou navštívit podsvětí. Může dojít k setkávání živých a mrtvých. Aby duchové viděli na cestu, lidé jim svítili svítilnami z vydlabaných řep, převlékali se do starých hadrů a malovali si obličeje, aby byli ochráněni před zlými duchy. Dnes se místo řepy používají dýně, neboť jich roste více a jsou i praktičtější.
A jak se dostal tento anglický svátek na americký kontinent? Když přistěhovalci ze Skotska a z Irska přišli do Nového Světa (prchali před hladomorem), přinesli si sebou své tradice, pověry i strašidla. Irové původně ve své vlasti vyřezávali řepu, ale když přišli v Americe na to, že dýně je mnohem měkčí a je s ní více zábavy, na řepu rychle zapomněli. A tak se na celém světě vyřezávají světlonoše z dýní, i když už jen málokdo zná příběh irského chytráka Jacka O'Lanterna. Jen pro připomenutí, i u nás v některých regionech připravovali pozůstalí pečivo pro mrtvé návštěvníky a vyřezávané řepy se svíčkou zdobily okenní parapety.
Protože věřili, že poslední říjnový den po setmění, se duchové jejich příbuzných prochází s nimi, chodili na návštěvu k sousedům i za vzdálenějšími přáteli, nebo příbuznými. A aby se svým duchům přiblížili, oblékali se do kostýmů a masek. Trick and Treat označuje formu koledy – buďto koledník dostal výslužku (Treat) nebo pohrozil nějakou neplechou (Trick). Celý svátek je spojený s neplechou, proto začali koledníci (původně mladí muži, ne děti) nosit kostýmy, aby nebyli poznat. Také můžeme vidět Smrtky rozdílných velikostí a nápisy "Odpočívej v pokoji" a improvizované hroby na zahradách. Smrt je v tento den brána humorně s tím, že patří k životu.
Všichni mají vzpomínat jen na to pěkné, co s mrtvými prožili a netrápit je svým zármutkem. Jinak nenajdou věčný klid a přijdou zpět strašit. Možná právě z tohoto zvyku vzešlo rčení "O mrtvých jen dobře"- kdo ví? Oslavy v anglických rodinách kdysi dávno probíhaly velmi radostně a společensky. Když bylo pěkně přes den, jezdili lidé v žebřinových, anebo v jiných vozech vystlaných senem a takto navštěvovali své vzdálené přátele. Scházeli se v domácnostech. Pekli kukuřici nebo vařili sirup a po zhoustnutí jej lili po troškách do ledové vody nebo sněhu a tvary potom mlsali jako dnešní bonbóny.
Název vznikl zkrácením anglického „All Hallows' Eve“, který se odehrává v „Předvečer Všech svatých“. Ve Skotsku se neříká "trick or treat", ale "guising".
Našli jste v článku chybu, nesrovnalost nebo máte zajímavé doplňující informace? Napište nám prosím na email info@ceskezvyky.cz
zdroj: archiv Antonín ViK, Wikipedia
vyobrazení: pohlednice, autor neznámý
