V Jíkvi u Nymburka na Smrtelnou neděli chodily chudé děti po vsi. Každé neslo „borovičku“. Byla to malá větvička z borovice a byly na ní navěšeny barevné odstřižky a stužky. Kromě toho se na ní houpaly „vejdumky“, skořápky ze slepičích vajec. (viz obrázek, l. p. 1870) Na vršku borovičky mohla být připevněna i panenka bíle oblečená a ušitá z hadříků. Děti se postavily v síní a zpívaly: „Smrť, smrť ze vsi, nedaleko do vsi. Dejte selka pár vajec…
Na Hořicku, na Smrtelnou neděli děti „zanášejí smrt“ k řece. Ustrojily slaměný vích a nesly jej s velikým křikem k vodě a tam jej utopily. V některých vesnicích okresu děti smrt „pálívaly“. Slaměný vích, ustrojený v bílé sukni a bílém čepci, napíchnutý na vysokém bidle za křiku a hluku nesly do polí, kde „smrt“ zapálily. Nato všichni pádí v divém útěku do vesnice, aby nikdo nezůstal pozadu. Tradovalo se: kdo byl poslední, ten nejdříve z nich zemře. Popěvky: Smrt jde z města, nové léto do města… Smrtelná neděle, kams dala klíče …
