Šestá postní neděle (Palmarum) - Květná, Palmová, Beránková, Květnice
Poslední, šestá postní neděle je současně prvním svátečním dnem Svatého nebo Velkého týdne, zvaného také smrtelný, nebo pašijový, poněvadž se v něm poprvé čtou, či zpívají pašije, části evangelií líčících utrpení Ježíše Krista. K tomuto období se vztahují lidové pověsti o otvírání pokladů, zvyk předení pašijových nití a hotovení pašijového pometla (tataru, pomlázky) z březového proutí s vírou v jejich blahonosné účinky.
Katolický obřad svěcení ratolestí spojený s procesím kolem kostela (viz obrázek) má být upomínkou na slavný vjezd Ježíše do Jeruzaléma. Podle evangelií lidé vítali Ježíše palmovými ratolestmi, ve starověku vnímanými jako symbol vítězství, naděje a slávy. U nás se v tento den v kostelech nebo před nimi světí nejčastěji rašící větvičky jívy, lísky, jasanu, břízy, dubu a jiných stromů. Někde se proutky vážou do svazků a kytic, kterým se říká také „košťátka“, „berany“, „palmy“. Zvláště v jižních Čechách se svazečkům říkalo „berany“. Z nařezaných větví se v sobotu před květnou nedělí pletly „berany“, které do kostela nosívali malí hoši, mládenci, ale i dívky. Vrchol tohoto „berana“ mívali do kruhu zatočený, aby jím v kostele nic neshodili, tak býval vysoký. Na konci berana, to jest na špičce svazku se udělal z jedlového chvojí křížek, který nazdobila hospodyně kyticí a pentlí. Nesvěcené kočičky se nikdy nebraly do domu, pouze až po vysvěcení.
