Májkám, které přinášely do vsi nové léto se přisuzovala pozitivní síla. Stromek nebo větve z něho zasazoval hospodář k včelínu a do záhonů na ochranu a zdar včel i sazenic. Na Doudlebsku po skončení obchůzky zapíchly dívky líto (májku) blízko úlu některého včelaře s přáním:
„Panimámo, my jsme vám zapíchli břízku ke včeličkám,
aby vám nesly hodně medu, že jste nám dala štědrou koledu.“
Věřilo se tak, že včely dají hodně medu a med byl děvčatům i odměnou, dostala k vylízaní hrnec po medu.
- Na Horňácku kladly hospodyně kousky jívových větviček husám do hnízda, na Žďársku se zapichoval proutek z májky do zelného záhonu nebo do řepného pole proti muškám.
- V Zubří na Valašsku přijal hospodář od mládeže májíček, který zahrabal na dvoře do hnoje, aby léto bylo úrodné a dařilo se dobytku.
- Podle moravské pověry se musí obřadu vynášení smrti z každého domu ve vsi zúčastnit alespoň jeden chlapec, v opačném případě v tomto domě někdo do roka zemře.
- Jedna z pověr říká, že ten, kdo po zničení smrti přijde do vsi jako poslední, do roka zemře. Zpět od potoka se proto nevracel spořádaný průvod, ale každý běžel doslova o život.
- Název Smrtná neděle vzbuzoval jistou souvislost se smrtí. Byl to den obestřený pověstmi a v některých krajích platil za nešťastný.
- V Orlických horách byla rozšířená představa, že si vodník vyžádá tři oběti a jinde zase věřili, že se musí utopit tři novorozené děti.
- V Komíně u Brna se tradovalo, že se má na Smrtnou neděli pít kořalka, aby smrt lidi neudávila a pili prý staří i děti.
- Na Bydžovsku dávali lidé na Smrtnou neděli do oken kousek lnu, aby v tom roce nikdo nezemřel.
zdroj: Obyčeje a slavnosti: Eva Večerková
vyobrazení: pohlednice, bez uvedení autora
