Pátá postní neděle (Judica) - Smrtná, Smrtelná nebo opět Černá
Podle církevní liturgie má tato neděle název Judica. Původní název Smrtná neděle pochází od prastarého obřadu vynášení smrtky ze vsi. Tento obyčej vynášení smrti je pokládán za nejstarší jarní obřad v českém zvykosloví lidovém a sahá až do let 1366 a 1384, udržel se v podobě takřka nezměněné. Morana je symbolem nejen zimy, ale také nemoci, smrti, dlouhých tmavých nocí a vůbec všeho, co lidem škodí. "Krutá zima konečně umírá a její moc jaro přebírá. To, co zabíjelo, musí nyní taky umříti..."
Obřad vynášení na kůlu připevněné slaměné figury Smrti (Smrtholky, Morany, Moreny, Mařeny) měl dvě části. V té první nejprve děti ustrojily na kůl připevněnou figurínu z materiálu, který symbolizuje zánik a smrt: základem byla vymlácená suchá sláma, obnošené šaty bezvýrazných barev, náhrdelníky z vaječných výdunků nebo prázdných ulit hlemýžďů, všechno tedy mrtvé pozůstatky někdejšího života. Hotovou smrtku děvčata po obchůzce obce vynesla za ves. Někde byla spálena, častěji byla vhozena do tekoucí vody. Smrti se spílalo, po vhození do vody se před ní utíkalo. Děti se bály démonů, aby se nevzpamatovaly a za nimi neběžely. Kdo byl poslední, ten měl příští rok zpečetěn, měl zemřít. V obřadu šlo o ukončení celého zimního času, často pro lidi krutého období.
