Na Chodsku se této neděli říkalo „chudá hůrka" nebo „spouštědlo" a konaly se „rozpřásky" (rozpřástky = rozpouštění přástek). Čtvrtá postní neděle byla často významná i tím, že končily přástky, zejména pak pro Chody, a to museli nějak oslavit. Všechen nespředený len nejprve vynesly hospodyně do sucha na punebí, za ním se tam stěhovaly přeslice, kužele, vřetena a kolovraty. Napředené podvazky pěkně vyvařené, na kopy srovnané odnesly tkalcům.
Na ukončení přástev pak byla uspořádaná zábava zvaná „spouštědlo“. Děvčata naposledy pohostila chlapce pálencem (chodské pojmenování pro pučálku) - hrachem namočeným ve vodě a praženým na omastku na pekáči nebo v troubě, sypaném pro chlapce pepřem, pro dívky cukrem. Vedle pálence se podávaly i rohlíky a kořalka, chlapci se postarali o pivo a opravdu se často „spouštěli" (myšleno dívka s chlapcem). Pálenec se na „chudou hůrku" podával ve všech domácnostech a v hospodách, dokonce ho dostávali jako pohoštění i hosté.
