- Zelí bude mít tvrdé hlávky, seje-li se semeno den před Zvěstováním Panny Marie (25.3.)
- Proti housenkám znali staří hospodáři několik rad: Bylo-li semeno močeno v medové vodě, do které se přidal česnek a popel, schráněný od Popeleční středy, neškodily prý housenky zelí. Někde se pokropilo močené semeno šťávou z netřesku.
- Na Moravě v okolí Žďáru věřili, že má-li z jara první ohlášku vdovec, housenky požerou zelí.
- Na Novobydžovsku zase doporučovali sázet zelí zaječí kostí neb aspoň kolíčkem potřeným zaječím sádlem, aby bylo jisté před housenkami.
- Místy se doporučovalo, aby ten, kdo sází zelí, lehl si do brázdy, aby byly velké hlávky, nebo se sazečky zelí mají chytat za hlavu, aby narostly hlávky jako hlava velké.
- Aby nežraly zelí mušky, seli někde hlavatici až po západu slunce.
- Pokropí-li se hlavatice vodou ze sněhu, který na Veliký pátek roztál, nebudou již mušky žráti. V okolí Třebíče nabírali na Veliký pátek vodu z potoka do soudku a polévali jí hlavatici na ochranu proti muškám.
- Sází-li děvucha hlavatici, může se dovědět, koho dostane za muže. Ukousne-li kořínek rostlince a zasadí ji, myslíc přitom na svého milého, vdá se zaň, ujme-li se hlavatice.
- Valašky sejí hlavaticové semeno v bílé sukni, aby narostly pěkné bílé hlávky.
- Šestinedělka nemá semeno sít ani sázet hlavatici, ježto by prý bylo zelí vyšeptalé.
zdroj: archiv Antonín ViK a Český lid: Karel Pejml
vyobrazení: pohlednice, autor neznámý
Našli jste v článku chybu, nesrovnalost nebo máte zajímavé doplňující informace? Napište nám prosím na email info@ceskezvyky.cz
