Pro město Domažlice byly v předvánočním období vedle tradiční mikulášské obchůzky a chození Lucek typické dvě postavy: Klempera a Tomáš.
Klempera chodila po městě týden po sv. Lucii 19. prosince, nebo 20. prosince. Měla přes obličej nataženou kuklu a přes něj visel závoj. Zahalena byla do bílého prostěradla, a tak se jí říkalo larva. Klempera s sebou nosila necky pobité hřeby a kladivo v ruce. Když ji pustili domů, položila necky na zem a do hřebů zaražených do necek tloukla kladivem. Zlobivým dětem hrozila, že jim oková nohy a zatluče do nich cvočky. Nadílka nebyla žádná, šlo jen o strašení dětí. Takto například hrozili rodiče dětem po zbytek roku: