Během adventu se po vesnicích nedržela tradice obchůzek jen s Barborkami a Mikulášem, ale tyto tradiční postavy doplňovaly i tajemné a hrozivé bytosti. Jednou z nich byl Ambrož, který pouhý den po Mikuláši proháněl děti.
V místech, kde býval kostel zasvěcen sv. Ambrožovi (je patronem včelařů) a je jedním ze čtyř velikých latinských učitelů církevních, bývalo zvykem, že Ambrož honil děti kolem kostela.
Vpředvečer nebo přímo o jeho svátku se za soumraku u kostela objevila tajuplná postava. Hlavu kryla černá, homolovitá, šikmo seříznutá čáka (čepice) s připjatým týlem, který zakrýval obličej. Na sobě měla dlouhou bílou košili a na rukou navlečené bílé kapsáře, rukavice. V pravé ruce držela koště polepené bílým papírem s dlouhou násadou a v levé ruce měla uzlíček s cukrovinkami. Jakmile se Ambrož objevil, začaly na něj děti hrdinsky pokřikovat. Ambrož jim hrozil výpraskem, začal je hned honit a občas, jako by náhodou ztratil nějakou sladkost, jako lákadlo na děti. Dítě muselo být velmi ostražité, jakmile se totiž sehnulo, aby sebralo cukroví ze země byl u něj okamžitě Ambrož a metličkou, koštětem ho „vyplatil“ a ještě k tomu doplnil nějaké úsloví, které mělo dítě doprovázet životem. Tradice Ambrože, byly dodržovány kolem Kolína, v Suchdolu, v Souši u Mostu a v Nových dvorech.
