V den svátku sv. Blažeje (3.2.) u nás probíhaly kolednické obchůzky žáků, které se vyvinuly ze středověkých obchůzek učitelů a studentů, kteří v jednotlivých domech vybírali naturálie, tvořící kdysi pevnou součást učitelských příjmů. Tento den byl místy nazýván i dnem školáckým. Součástí obchůzky bývalo často napomínání rodičů, aby děti pilně do školy posílali. Přihlíželo se i k tomu, aby odrostlejší děti se mohly náležitě připravit ke svaté zpovědi a k svatému přijímání. Podobné žákovské obchůzky probíhaly i na sv. Řehoře 12.3.
V Čechách jsou písemné důkazy o těchto obchůzkách zaznamenány již ve 14. století. Jde prý o jeden z nejstarších doložených žákovských zvyků v českých zemích. V Cisiojanech (jde o mnemotechnickou pomůcku k zapamatování nepohyblivých svátků v křesťanském kalendáři používaný ve středověku) staročeských ze XIV. a XV. století jsou často zapsány zmínky o tomto žákovském obyčeji: „Již Hrom, Blažej, Hat šli spolkem do školy zpievat … Blažej, Hat došli spolkem v školu zpievat.“
V kalendáři slovenském z roku 1799 je otištěno toto říkadlo:
„Dnes jest sv. Blažeje den, v němž se zachovává obyčej ten, že chudí žáci chodí po domích dobrých lidí, by svú živnost dostali. I my sme k vám přišli, by sme se s vámi zišli, byste nám nětco dali. Milá paní, pro tvú čest dej nám masa velkú čest. Pakli nám masa nedáte, na svojích hrncoch poznáte, když budu lietat z police do mlynárovej světnice. Tam sa obžerú pšenice z tej ukradenej měrice.«
