Zvyky a pověry spojené s prací, zahradou a hospodářstvím
Velký pátek je hned po Štědrém dnu a večeru nejbohatším dnem na všelijaké zvyky a pověry. Je to i tím, že památku smrti Spasitelovy, Velký pátek, den nejhlubšího smutku v církvi katolické, zahalil lid v roucho plné bájí, jež protkal různými zvyky a pověrami a jakmile se objevily na obloze první paprsky sluneční, všechna kouzla přestávají.
- Na Velký pátek nemá se na poli ani orati ani kopati, vůbec žádná práce konati, aby se »nehýbalo zemí«, poněvadž Kristus Pán odpočívá v hrobě. Kdo jede na pole orati a potká ho nějaká nehoda, buď do roka umře, nebo práce jeho nebude požehnána; pole jeho stihne prý živelná pohroma. (Nový Bydžov.)
- Také bíliti se nemá, ani podlaha, mýti; kde by se přece mylo nebo bílilo, stíhá prý nemoc za nemocí domácí po celý rok. (Konecchlumí)
