Pašijové nitě se předly na ukončení přástek a než se kolovraty odnesly na půdu, předla se z poslední příze takzvaná pašijová niť, která měla magickou moc, hlavně ta předená na Velký pátek před východem slunce. Tento typ nití se přidával k ostatním vláknům, ze kterých se tkalo plátno a šily se z něho košile třeba chlapcům, kteří šli do války, a přestože byl na Velký pátek zákaz práce, tak přadleny předly, co to šlo, aby košil ušily z takového plátna co nejvíce. Někdy stačilo mít na svém šatě třeba jen několik stehů učiněných těmito čarovnými nitěmi a dotyčný byl chráněn před uhranutím a zlí duchové neměli k němu přístup. Nebo se pašijová niť zavěšovala na trám domu, aby se mu vyhnuly blesk a hrom.
Na Klatovsku, v Tajanově selky předly schválně o pašijích, aby měly pašijové niti. Těmito nitěmi učinily na šatech každého z domácích několik stehů, aby zlé pokušení, například uhranutí (uřknutí), zlý duch (mužíček) a ani vodník nemohl škodit, ba ani boží posel - blesk.
V sobotu se nikdy nepředlo, poněvadž prý by selka neměla v hrobě pokoje. V hrobě totiž spí zemřelý v rubáši, na který také na kolovratech přádávaly. Proto zachovávají přísně svatvečer před nedělí.
