Rybí šupina je v českém prostředí jedním z nejznámějších symbolů štěstí, hojnosti a ochrany. Nejčastěji se s ní setkáváme o Vánocích, kdy si ji lidé dávají pod talíř a pak do peněženky s přáním, aby jim v dalším roce nechyběly peníze ani zdraví. Tento zvyk má hluboké kořeny v lidové tradici a symbolice, která se vyvíjela po staletí. Šupiny svým tvarem a leskem připomínají mince, a proto se věřilo, že dokážou „přitahovat peníze“. Tento význam se stal základem víry, že nošení rybí šupiny přinese finanční stabilitu a dostatek.
Šupiny slouží rybě jako přirozená ochrana. V lidové víře se proto přenesl jejich význam na člověka – šupina měla chránit před nemocemi, smůlou a zlými silami. Často fungovala jako malý amulet, který měl nositele ochraňovat po celý rok.
Ryba je starým křesťanským symbolem víry, života a božího požehnání. Objevuje se v biblických příbězích, například při zázračném rozmnožení chlebů a ryb. I díky tomu byla ryba a vše, co s ní souvisí, spojována s pozitivním osudem a štěstím. Lidé měli rybu spojenou hlavně s postním obdobím, byla důležitým postním jídlem v období před křesťanskými svátky, před Vánoci a před Velikonoci. Také formy na jiné postní pokrmy, jako bylo pečivo nebo jahelník, mívaly často rybí tvar. Jinak rybu spíše než jako křesťanský symbol naši předkové vnímali jako symbol štěstí a plodnosti, zdraví, mrštnosti, ale i mlčenlivosti. Pro svůj život v hlubinách byla do určité míry obestřena tajemností. Řada přirovnání a rčení o rybě se objevila ve folklóru.
Pokud se vám v peněžence nahromadí větší množství šupinek, nezbavujte se jich ledabyle. Mělo by se tak dít s respektem, například jejich vrácením do vody.
zdroj: knižní archiv Antonín Vik
vyobrazení: pohlednice, autor neznámý
