Svatý Martin přijíždí na bílém koni – o počasí a pranostiky

Podle hospodářů začínal tři dny před sv. Martinem "vlčí měsíc" a trval do 7. prosince. Věřili, že když za ten čas napadne sníh s blátem (= vodnatý sníh), škodí osení, padne-li na „suchotu“, předpovídá dobrý a úrodný rok. Kolem desátého listopadu končí létem Všech svatých babí léto a nastupuje martinské ochlazení. Martinský úsek končí na přelomu druhé a třetí dekády tohoto měsíce a je výrazně chladnější, než udává teplotní průběh podle křivky průměrných denních teplot a je pošmourný a více mlhavý.

Předci si bedlivě všímali v tento den nejen počasí, ale i jiných jevů, jež byly pro nadcházející zimu rozhodující a pro ně význačnými. Hojné pranostiky, přísloví a pořekadla, vztahující se k tomuto dni jsou toho nejlepším dokladem. Pozorovací talent našich předků je opravdu obdivuhodný, protože průměrné datum prvního sněžení v našich nížinách je opravdu kolem 11. listopadu.

Co nám přináší svatý Martin:
(dle selského kalendáře z roku 1867)

Na svatého biskupa Martina mnohý hospodář
a jeho družina husy jedí, víno k tomu pijíce,
štědrého Martina při tom chválíce.
Páni, žáci, kněží se radují, neb se jim koledy přibližují.
Pacholci, děvečky svobodu mívají
a u jiných pánů se zjednávají.

Dříve svatý Martin často přijížděl na „bílém koni“ a „Na svatého Martina bývala dobrá peřina,“ jak si jistě starší rádi připomenou. Bohužel mluvíme v minulém čase, protože poslední dobou je v tento den více bláta než sněhu, podobně jako na Vánoce. Romanticky zasněžená krajina zůstává pouze v nepochybně přikrášlených vzpomínkách na dětství, kdy lesy, louky, léto i zima přece určitě bývaly jiné. Třeba tak, jak vše popisuje Božena Němcová v knize Babička.

V některých krajinách si český lid představoval sníh jako bílého koně, jehož srst na zem padá (líná). A poněvadž od nepaměti očekával a dosud očekává, že se sníh v prvních listopadových dnech objeví, zejména pak na den sv. Martina, učinil lid světce jezdcem na bílém koni a říkával:

„Svatý Martin přijede na bílém koni a zabílí celý svět“.

Pokud sníh nenapadal již dříve, tak se říkalo: „Nepřijede-li sníh na Vše Svaté (1.11.) v noci, přijede na sv. Martina s živou mocí“. V Krkonoších se praví, pokud přijede sv. Martin na brůně (bílém koni) bude pravidelná zima. Lidé věřili, že sv. Martin způsobuje změnu v přírodě, vnáší do ní jiný život, mění počasí a přináší novou roční dobu. Také naše předky varoval před zimou, jak pranostika dokládá: „Přijede-li sv. Martin na bílém koni, metelice za metelicí se honí.“
a hned další přísloví radilo: „Na sv. Martina, drž se synku komína“

a „Cikán prý raději okuje Jiřímu koně zadarmo, než Martinu za peníze“, což znamená, že je mu milejší den sv. Jiří (24.4.), než den sv. Martina.

Podle počasí v tento den se odhadovalo, jaká bude zima. Škaredé počasí na Martina znamenalo zimu mírnou, ale jasný den zimu krutou. Říkali: „Je-li na sv. Martina jasno (slunečno), bude zima tuhá, je-li mlhavo, bude mírná zima.“ anebo „Martin-li se mlhami odívá, mírná obyčejně zima bývá.“
Rovněž prý bývá zima levná, je-li na sv. Martina zamračeno. Podle jiné verze, je-li pod mrakem, bude prý nestálá zima: „Sprchne-li déšť na Martina, divné počasí znamená.“

Zima před sv. Martinem věštila mírné počasí před Vánocemi, zima o sv. Martinu bláto o Vánocích, jak pranostiky tomu chtějí: „Chodí-li husa před sv. Martinem po ledě, bude choditi o Vánocích po blátě.“, nebo „O Martině po ledu, o Vánocích po blátě.“
A jiné pranostiky to dotvrzují: „Chodí-li na sv. Martina po ledě husa, může pak choditi bosa“, nebo: „Půjde-li hus přes led o Martině, bude se po něm ještě dlouho koupati.“ Přísloví dodává, že „Martinův led vodou bude hned.“ Podobně souhlasí pranostiky: „Když záhy začne mrznouti, bude mírná zima“ a opačně: „Není-li zima zprvu, dlouho budeme u krbu.“

Také dlouhou a studenou zimu čekali, zůstalo-li lupení dlouho na stromech: „Když dlouho listí nepadá, tuhá se zima přikrádá.“ Zejména pak: „Nespadá-li o sv. Martině listí ze stromů a vinného keře, bude zima krutá.“ Kvetou-li v listopadu znovu stromy, bude zima trvat až do května. Jinde říkali: „Padne-li první sníh na zelený list, bude ještě dlouho teplo, padne-li první sníh do bláta, bude nestálá zima.“ Nebo „První sníh v blátě, zima ve ztrátě.“ Po sv. Martinovi přichází obyčejně sníh o mráz a přísloví dokládá: „Po sv. Martině zima nežertuje.“

Co říkají o počasí v den sv. Martina v zahraničí:

Svatému Martinu i za hranicemi naší země přisuzovali v lidových pranostikách úlohu proroka počasí. Všeobecně se věřilo, že přináší chlad a sníh. V celém Německu a na česko-moravsko-slezském území se proto tradovalo:

„Na svatého Martina, kouřívá se z komína.” nebo "Na sv. Martina bývá dobrá peřina."

V Porýní věřili, že pokud jsou silné mrazy před Martinem, bude zima na blátě, v Polsku obdobně jako v české pranostice „Martinův led, bude vodou hned.” Němečtí sedláci prorokovali krutou zimu v případě, že na sv. Martina neopadalo listí ze stromů a vinné révy.

Ve Francii nastává na sv. Martina babí léto a pavučiny v přírodě, kterým se toto období vyznačuje, nazývali sítě sv. Martina. V Miláně se tradovalo, že babí léto „trvá jen tři dny a kousek”, což odpovídá českému, „když na Dušičky jasné počasí panuje, příchod zimy to oznamuje”. Na vrchovině Eifel se tradovalo, že pokud přijede Martin na šedém koni (na mlhách), bude zima mírná a Němci v Čechách byli názoru, že mraky na sv. Martina věští zimu nestálou.

Obyvatelé severní Itálie dokonce radili, že „pokud na sv. Martina zachází sluníčko za mraky, měl by sedlák prodat chleba a ponechat si krávu, pokud ale zachází za jasného počasí, měl by prodat krávu a ponechat si seno”. Od počasí na sv. Martina závisela také úroda, takže sedláci na severu Německa věřili, že sníh na sv. Martina poškodí osivo a sedláci v Porýní, že jej poškodí mrazy hned po deštivém Martinovi. Z husí kobylky se věštilo nejen u nás, ale i po celém Německu a Rakousku.

Pranostiky:

Svatý Martin přijíždí na bílém koni.
Přijede-li na šedém, bude zima střídavá; přijede-li na žlutém, přijde zima tuhá a suchá.
Svatý Martin rád jezdí na brůně. (brůna je ve staročeštině bílý kůň)
Padá-li první sníh toho dne, říkáme, že svatý Martin přijel na brůně.
Na svatého Martina zima chod svůj začíná.
Přijede-li Martin na bílém koni, metelice za metelicí se honí.
Padá-li sníh toho dne neb v noci, říká se, že svatý Martin přijel na bílém koni.
Martinova sněhová peřina dlouhé trvání mívá.
Na svatého Martina bývá dobrá peřina.
Od svatého Martina, zahřeje jen peřina.
Po svatém Martině zima nežertuje; přichází sníh i mráz kvaltem. (1617)
Na svatého Martina kouřívá se z komína.
Na svatého Martina, drž se synku komína.
Martine, Martine, zimy se bojíme!
Martin a Kateřina na blátě - Vánoce na ledě.
Martin-li se mlhami odívá, mírná zima obyčejně bývá.
Na svatého Martina bývá dobrá husina.
O Martině po ledu, o vánocích po blátě.
Radost Martina je husa a džbán vína.
Na svatého Martina se poprvé pije víno sklizené při posledním vinobraní.
Na svatého Martina - jiskra do vína.
Martin víno šenkuje, Kliment (23.11.) a Kateřina koštuje (25.11.)

Jaký den svatého Martina, taková též bude zima.
Je-li na svatého Martina pod mrakem, bude nestálá zima, je-li jasno, bude tuhá zima.
Jsou-li na Martina mračna, zima je levná; jestli je noc jasná, zima je mastná.
Jestli na den svatého Martina ve dne oblačno, tedy bude nestálá zima; jestli jasno a čisto, tedy následuje tuhá zima, jestli mlhavo, tedy též taková zima přijde.
Na svatého Martina pod mrakem - nestálá zima.
Na svatého Martina slunečno - dlouhá zima.
Na svatého Martina souditi, že když mokrý den mírnou a pohodlnou zimu, jasný ale tuhou zimu znamenati měl.
Jestli na svatého Martina jest vlhko, bude nestálá zima; pakli na týž den slunce svítí, bude tuhá zima.
Prší-li kolem svatého Martina a hnedle nato sněží a sníh zůstane dlouho ležet, činí to osení znamenitou škodu.
Jižní vítr na Martina - mírná zima.
Nejednou-li studený vítr zavěje, na Martina když sluníčko hřeje.
Když svatý Martin se sněhem přiběhl, bude v něm celý měsíc ležet.
Martinův led bude vodou hned.
Martinův sníh a led, bude vodou hned.
Na svatý Martin - ještě se vrátím, ale na svatý Mikuláš mě tu najisto máš.
Na stromech a révě do Martina listí – tuhá zima přijde, buďme si jistí!
Zůstane-li listí až do Martina na stromech, čeká se dlouhá a tuhá zima.

Husí pranostiky:
Husa o Martině nejpěkněji zpívá.
Na svatého Martina pláče husí rodina.
Na svatého Martina nejlepší je husina.
Má se jako husa o Martině. (to znamená, že zle)
Radost Martina je husa a džbán vína.
Na svatého Martina nejlepší je husina; pohleď na hruď i na kosti, poznáš, jaká zima se přihostí.
Na svatého Martina nejlepší je husina; pohleď na hruď i na kosti, poznáš, jaká zima se přihostí. Je-li kobylka martinské husy hnědá, bude málo sněhu a na holo mrznout; je-li však bílá, bude hodně sněhu.
Chodí-li husa na svatého Martina po ledě, na Vánoce se bude určitě koupat.
Chodí-li husa na Martina po ledě, bude se zanedlouho zase koupat.
O Martině houser po ledě, když chodí, o Vánocích husy blátem vodí.
V suchu-li jdou na Martina husy, o Vánocích v blátě chodit musí.
Udrží-li led na Martina vůz, udrží na Vánoce sotva hus.
Po sněhu jdou-li na Martina husy, na obětování Panny Marie (21.11.) v blátě chodit musí.
Půjde-li husa na Martina po ledě, příští rok dlouhé léto bude.