Zima před sv. Martinem věštila mírné počasí před Vánocemi, zima o sv. Martinu bláto o Vánocích, jak pranostiky tomu chtějí: „Chodí-li husa před sv. Martinem po ledě, bude choditi o Vánocích po blátě“ a jiné pranostiky to dotvrzují:
„Chodí-li na sv. Martina po ledě husa, může pak choditi bosa“
nebo: „Půjde-li hus přes led o Martině, bude se po něm, ještě dlouho koupati.“
Další selská pranostika říká, že:
"Na den sv. biskupa Martina milý hospodář a jeho družina husy jedí,
víno k tomu pijíce, štědrého Martina chválíce . . ."
Další přísloví zase uvádí: "Radost Martina je hus a džbán vína" a když se husy ve vodě koupají a potápějí, nebo s křikem ke žrádlu běží, bude brzy pršeti. Hledí-li husa k nebi, bude déšť.
Všeobecně staří hospodáři se dohadovali, jaká bude zima podle kobylky (prsní kosti) z husy připravované k svatomartinskému obědu, říkali: „Pohleď na hruď i na kosti, poznáš, jaká zima se rozhostí. Je-li kobylka martinské husy namodralá, bude zima mírná. Je-li bílá, bude zima tuhá. Je-li kobylka bílá jen vpředu, bude zima tuhá jen před Vánocemi. Je-li bílá vzadu, bude zima tuhá po Vánocích. Je-li začátek kobylky tmavý, bude zima na počátku blátivá. Je-li konec kobylky tmavý, bude blátivý a vlhký až konec zimy.“ Z husí kobylky se věštilo nejen u nás, ale i po celém Německu a Rakousku.
Dá se vůbec usuzovat na vývoj počasí podle vykrmené, zaříznuté, oškubané a upečené husy? Meteorolog Jan Munzar o této pozoruhodné metodě ve své knize Medardova kápě napsal: Na vysvětlenou je třeba podotknout, že při martinském obědě dostával vždy nejmladší pomocník hospodáře husí křídlo, aby při práci lítal, starší pomocník stehno a hospodář sám si ponechával sanici a kobylku - z té pak býval prorokován průběh nastávající zimy. Kobylkou je přitom míněna část hrudní (prsní) kosti.
Má to však jeden háček: Průpovídky o martinské huse nejsou jednotné, některé vykládají závěry z gastronomických výzkumů na Martina právě naopak. "Paměti" J. Dlaska z Turnovska z r. 1846 navíc uvádějí, že když se obrátí opečená kobylka martinské husy hřbetem nahoru a těma dvouma dírama na poledne (k jihu) a kobylkou k půlnoci (k severu), tedy okáže, kde moc sněhu bude." K podobným praktikám A. Strnad ve svém kalendáři z roku 1793 právem poznamenal: "To pak pozorování martinské husy jest jedno ničemné nebo raději pověrečné domnívání, tak jako na den Ondřeje, (30.11.) v němžto rozličné pověry též se provozují."
Husí pranostiky:
- Husa o Martině nejpěkněji zpívá.
- Na svatého Martina pláče husí rodina.
- Na svatého Martina nejlepší je husina.
- Má se jako husa o Martině. (to znamená, že zle)
- Radost Martina je husa a džbán vína.
- Na svatého Martina nejlepší je husina; pohleď na hruď i na kosti, poznáš, jaká zima se přihostí.
- Na svatého Martina nejlepší je husina; pohleď na hruď i na kosti, poznáš, jaká zima se přihostí. Je-li kobylka martinské husy hnědá, bude málo sněhu a na holo mrznout; je-li však bílá, bude hodně sněhu.
- Chodí-li husa na svatého Martina po ledě, na Vánoce se bude určitě koupat.
- Chodí-li husa na Martina po ledě, bude se zanedlouho zase koupat.
- O Martině houser po ledě, když chodí, o Vánocích husy blátem vodí.
- V suchu-li jdou na Martina husy, o Vánocích v blátě chodit musí.
- Udrží-li led na Martina vůz, udrží na Vánoce sotva hus.
- Po sněhu jdou-li na Martina husy, na obětování Panny Marie (21.11.) v blátě chodit musí.
- Půjde-li husa na Martina po ledě, příští rok dlouhé léto bude.
zdroj: archiv Antonín ViK a časopis Venkov, l.p. 1925,
kniha: Medardova kápě - RNDr. Jan Munzar, CSc., 1985
vyobrazení: pohlednice, autor: neznámý
