My tři Barborky jsme, z daleké krajiny
jdeme a dárky vám neseme.
Nesme, neseme velice krásné, kdo se
modlit bude tomu je dáme.
A kdo nebude tomu nalupáme. (říkání z Rataj)
My jsme čtyry Barbory,
jdeme ze Svaté Hory;
nesem všelijaké dary,
abychom vám také ňáké daly.
Přišly jsme k vám my čtyry Barborky,
neseme vám rozličné dárky.
Nepřišly jsme k vám jen zdarma dárky dát:
neb kdo je obdrží, modliti se musí rád.
My jsme k vám přišly ze Svaté Hory,
bychom vám donesly tyto dary.
Ježíšek vás pozdravuje,
Panna Maria vzkazuje,
abyste se modlili a hodnými byli.
Svatá panna Barborka ráno vstávala, do knížek hleděla.
Co tam viděla? Svaté Pozory, svíce hořely, andělé zpívali.
Panna Maria se všema svatýma stoj při mně,
až já budu umírati, nedej ďáblům přistúpiti,
přistup sama s andělama, se svým synem Kristem Pánem,
až na věky věkův, amen.
V některých krajinách večer před sv. Barborou chodívali dva až tři hoši v dlouhé řízy oblečení a zpěvavým hlasem odříkávali u dveří tuto píseň:
"Svatá panno Barboro,
urozená nevěsto,
má duše i tělo budiž tobě svěřeno.
Jak v životě, při smrti,
pomáhej mi v ouzkosti,
když se duše s tělem loučí,
do tvých svatých rukou poroučí.
Račiž mne před mou smrtí
velebnou svátostí oltářní zaopatřiti.
Boha za mne prošiti,
bych mohl v milosti Boží umříti.
Zlého ducha pryč odháněj,
pomáhat mně nepřestávej,
zbav mne pekelnosti,
a přiveď mě do věčné radosti."
zdroj: archiv Antonín ViK, kniha: Den se krátí, noc se dlouží, 1910 - Čeněk Zíbrt
kniha: Lid český s hlediska prostonárodně-náboženského - Karel Procházka
vyobrazení: fotografie z pořadu ČT - Svatá Barbora a svatá Lucie
