Je patronkou dolů, hledačů pokladů, barvířů, výrobců jehel, měst Frankfurtu, Pesara a Ascoli, biskupství trevírského, bamberského a basilejského je, ale také ochránkyní proti blesku a ohni, pomocnicí k nalezení ztracených věcí a odhalení krádeží.
Narodila se asi kolem roku 255 v Drepanum (jejím synem bylo přejmenováno na Helenopolis) v maloasijské Bithýnii (v dnešním Turecku). Ač nevznešeného původu, stala se družkou vysokého římského důstojníka Konstancia Chlora, kterého upoutala svou krásou. Kolem roku 280 se jim v Naissus (Niš v Srbsku) narodil syn Konstantin (pozdější císař zvaný Veliký), kterého s láskou dobře vychovávala. Kolem roku 293 její muž Konstancius dal přednost kariéře a vyměnil ji za Theodoru, dceru císaře Maximiana Herculea, se kterou se oženil. Helena se pak stala vzornou křesťankou s citlivým vztahem k chudým a trpícím. Stavěla chrámy a jak se traduje, ve své horlivosti nalezla i pravý Kristův kříž. Helena zemřela ve vysokém věku 18. 8. 330 v Nikomédii, (dnešní Izmir) v Turecku.
Atributy: císařská koruna, kostel, kříž, hřeby.
Našli jste v článku chybu, nesrovnalost nebo máte zajímavé doplňující informace? Napište nám prosím na email info@ceskezvyky.cz
zdroj: archiv Antonín ViK, catholica.cz
vyobrazení: pohlednice, autor neznámý
