Srpnem dětem začíná druhý měsíc prázdnin a naopak pomalu končí žně, v minulosti jeden z velkých svátků pro celou ves či panství a často se v tomto měsíci dostaví nejúmornější horka z celého roku.
Ve starořímském kalendáři se původně jmenoval „sextilis“, čili šestý měsíc, jelikož rok tehdy začínal březnem. Když byl císaři Oktaviánovi, který vládl v letech 29 př. n. l. – 14 n. l., udělen titul Augustus (vznešený), byl na jeho počest tento měsíc pojmenován „augustus“. Tento latinský název pak přejala i většina evropských jazyků.
České jméno pochází pravděpodobně od slova srp, což býval hlavní nástroj užívaný v raném zemědělství při žních, ty pak obvykle končily právě v osmém měsíci kalendářního roku. Český výklad je, ale odvozen i od staročeského slova sirpsti, což znamená dozrávat, zráti. Říká se, že srpen má nejkrásnější počasí v roce. Meteorologové souhlasí, přestože nejteplejším měsícem je červenec. Srpen v teplotách, ale zaostává jen málo a je v porovnání s červencem o mnoho méně deštivý.
Zaměříme-li se na srpnové pranostiky, již na první pohled nás překvapí, že jejich počet je v porovnání s červencem podstatně vyšší. Srpen býval v lidovém projevu měsíc, podle kterého naši předkové usuzovali, jaká bude nadcházející zima. Např. „Je-li v prvních dnech měsíce srpna horko, příští zima bude dlouho bílá“. Srpnové dny doprovázejí také podvečerní nebo ranní mlhy, které zvěstují hezké počasí. Však jedna z pranostik praví: „Srpnové mlhy na lukách i nad potoky zvěstují stálé a pěkné počasí.“ I rosa v srpnové trávě bývala dobrým ukazatelem počasí v příštích měsících, vznikla tak pranostika: „Rosí-li se v srpnu silně tráva, pěkné povětří se očekává.“
Mnoho srpnových pranostik se točí kolem svátku svatého Vavřince (10. 8.). Kdysi byl považován za první podzimní den a ukazoval, jaký by měl podzim být. Jedna z pranostik říká: „Je-li počasí na Vavřince pěkné, těš se na hezké a teplé podletí.“ Vavřinec také urychluje zrání plodů i plodin, a proto „Svatý Vavřinec dává slívám štulec“. Opomínat nesmíme ani svátek Panny Marie (15.8.). Pranostika o ní tvrdí, že: „Panna Marie první oříšky dává.“
V srpnu se také postupně začínají zkracovat dny. Za to údajně může svatý Bartoloměj (24.8.). Říká se, že: „Bartoloměj svatý odpoledne krátí.“ Tento den byl kdysi impulsem pro zemědělce, kterým pranostika doporučovala: „Na svatého Bartoloměje chytrý sedlák žitko seje.“
V lidových zvycích se připomínal 15. srpen, kdy se ve slavnostně vyzdobených kostelech světily květiny a byliny, proto se také nazýval tento svátek dnem Marie kořenné, nebo kořenná matka Boží.
Během srpna se na severní polokouli zkracuje délka dne. Na území České republiky, přesněji na průsečíku 50. rovnoběžky a 15. poledníku, je první srpnový den dlouhý okolo 15 hodin a 12 minut. Poslední den v srpnu je kratší o 1 hodinu a 41 minut. Slunce vychází okolo 6.18 a zapadá v 19.49 hodin.
Podle meteorologických měření v pražském Klementinu:
Od 18. století byla nejvyšší srpnová teplota zaznamenána 13. srpna 2003 a 8. srpna 2015 (36,8 °C) a nejnižší 26. srpna 1980 (6,4 °C). Průměrné srpnové teploty se v letech 1961–1990 pohybovaly od 17,3 do 20,9 °C.
Z celého území České republiky byla nejvyšší teplota naměřena 20. srpna 2012 v Dobřichovicích u Prahy (40,4 °C). Byla to také vůbec nejvyšší teplota v historii měření v Česku. Nejnižší teplota byla 20. srpna 1991 na Horské Kvildě na Šumavě (−5 °C). Nejvíce srážek za den spadlo 12. srpna 2002 v Českém Jiřetíně na Mostecku (226,8 mm).
zdroj: archiv Antonín ViK a časopis Venkov
vyobrazení: obraz, autor: Oldřich Vlach (1886 - 1958)
Našli jste v článku chybu, nesrovnalost nebo máte zajímavé doplňující informace? Napište nám prosím na email info@ceskezvyky.cz
