Podle legendy se Panna Marie roku 1214 zjevila svatému Dominikovi (1170–1221), zakladateli dominikánského řádu, jehož členové se v té době zaměřovali především na obracení albigenských bludařů na katolickou víru. Při tomto zjevení jej obdarovala šňůrou korálků – růžencem. Řekla mimo jiné: "Šiř můj žaltář, jestliže chceš tyto zatvrzelé duše obrátit!" Dominik uposlechl, jím založený řád se stal velkým šiřitelem tohoto tzv. mariánského žaltáře, předchůdce dnešního růžence. V roce 1569 dává papež sv. Pius V. růženci ustálenou podobu a vyzývá k jeho šíření. Modlitbě růžence připisuje vítězství křesťanů nad Turky v námořní bitvě u Lepanta a na památku zavádí svátek Panny Marie Růžencové.
Vlivem dominikánů pak bylo modlení podle růžence zahrnuto do uctívání Matky boží. Z růžence se stala od 15. století běžná pomůcka a provázela věřící až do hrobu, kladl se mrtvým do rukou. Nejznámější jsou růžence z klokočových bobulí, ale vyráběly se z mnoha dalších materiálů – dřeva, skla, keramiky i drahých kamenů, podobu růženců mívaly i pouťové sladkosti.
V růženci je na šňůře navlečeno 54 kuliček, 50 malých a 4 větší. Je rozdělený do pěti částí a každou tvoří deset malých kuliček a ty od sebe odděluje jedna větší. V místě spojení šňůry není kulička, ale přívěšek s křížkem. Podle malých kuliček se odpočítávají „zdrávasky“, podle větších „otčenášky“.
Růženec
Ne na loutně, či harfě zvučných strun
by lidé měli chválit Pána písní všech.
Život krátký jest a umění nezná spěch
a věncem královských bardů je ryzí um.
Ztichněte, ó rty, jimž vládne nerozum!
spočiňte, prsty bloudící marně po tónech!
Pro hudbu bílou a mocnou šetřete si dech,
hudbu Bohem svěřenou jeho básníkům.
Znám harfu, na niž každý svede hrát,
z jejích strun, ach, jak sladké tóny zní!
Znám píseň, již může každý zazpívat,
ta píseň trvá a skončí jako poslední.
Slyš věčnou hudbu nebe dobývat:
Děti růžencem svou Matku volají…
Našli jste v článku chybu, nesrovnalost nebo máte zajímavé doplňující informace? Napište nám prosím na email info@ceskezvyky.cz
zdroj: archiv Antonín ViK a Český rok od jara do zimy, napsala Milada Motlová
vyobrazení: obraz, autor neznámý
