Koná se každoročně první neděli v říjnu. Vznik Růžencové pouti kladou kronikáři do první poloviny jedenáctého století (viz pověst o růžovém keři). Uherský Brod je spojen s hlubokou úctou k Panně Marii. Proto byl také nazýván Městem Královny Svatého Růžence. Tradice mariánských poutí je zde živá celá staletí a řadí se k nejstarším poutím u příležitosti srpnové slavnosti Nanebevzetí Panny Marie. Jako poutní místo je v literatuře známo od konce 17. století. Poutě se konaly v úzké souvislosti s ikonou, kterou měl již ve 13. století nově založenému dominikánskému klášteru darovat uherský král Ondřej II. Tato ikona se dosti pravděpodobně stala předlohou pro brodský obraz Panny Marie s Ježíškem, který byl namalován na konci 17. století (cca 1680–1700).
Pestrost poutníků a tehdejší atmosféru dokládá také barevné plátno od akad. mal. Václava Černého „Růžencová pouť v Uherském Brodě“ (1934). Scházeli se zde poutníci z celého Uherskobrodska a od Uherského Hradiště, Napajedel, Strážnice, Hodonína. V r. 1947 se mělo pouti v Uherském Brodu zúčastnit snad až 20 000 poutníků!
zdroj: archiv Antonín ViK a www.ub.op.cz
vyobrazení: obraz, autor: Václav Černý (1872, Malé Svatoňovice - 1947, Uherské Hradiště), Krojovaná pouť, 1934
