Advent začíná již v sobotní podvečer před první adventní nedělí, je tomu tak proto, že za dávných časů platil v naší zemi staročeský čas, kdy nový den začínal nocí, tedy západem Slunce dne předcházejícího. Celé adventní období pak trvá až do západu slunce na štědrý den a doba vánoční trvá od I. nešpor Narození Páně do neděle po Zjevení Páně, tj. po 6. lednu.
Co jsou nešpory?
Večerní chvály neboli nešpory jsou (spolu s ranními chválami) podle úctyhodné tradice celé církve stěžejní body liturgie hodin. Tato modlitba slouží k tomu, abychom poděkovali za skončený den a požádali za odpuštění hříchů, abychom si připomněli naše vykoupení a svou naději obrátili k našemu Pánu, světlu, které nezapadá. Proto také tato modlitba (mimo Řím) začínala poděkováním zapálením lampy či svíce a poděkováním za světlo. Ve starověku se k večerní modlitbě v kostele scházeli lidé běžně, a také dnes církev vybízí, aby se nešpory slavily pokud možno společně - kněží žijící společně, kněží ve farnostech spolu s věřícími, rodiny, společenství.
Co jsou vigilie?
Velkým svátkům pak předcházejí vigilie (bdění), ve starší češtině také svatvečer. Jde o zvyk připravovat se na významné svátky a události nočním bděním při modlitbách.
Štědrý den je běžný adventní den a teprve v předvečer se slouží mše k svátku Narození Páně (Božího hodu vánočního), jedná se o vigilii Narození Páně. Lidově se označuje jako půlnoční mše teprve první mše z formuláře Narození Páně, tedy z 25. prosince. Liturgickou barvou je bílá.
Nejznámějšími vigiliemi jsou:
- Velikonoční vigilie - bohoslužba v noci na neděli Zmrtvýchvstání.
- Štědrý večer - předvečer svátku Narození Páně
- Svatodušní vigilie
Mešních textů z vigilie Narození Páně se užívá večer 24. prosince buď před I. nešporami, anebo po nich. V den Narození Páně se podle dávné římské tradice může slavit mše třikrát; a to v noci, za svítání a ve dne.
Narození Páně má takto uspořádaný oktáv: na neděli v oktávu Narození Páně anebo, není-li v oktávu neděle, 30. prosince připadá svátek Svaté Rodiny Ježíše, Marie a Josefa; 26. prosince je svátek svatého Štěpána, prvomučedníka; 27. prosince je svátek svatého Jana, apoštola a evangelisty; 28. prosince je svátek svatých Mláďátek; 29., 30., a 31. prosince jsou dny v oktávu; 1. ledna je poslední den oktávu Narození Páně, koná se slavnost Matky Boží, Panny Marie a zároveň se připomíná, že Kristus dostal jméno Ježíš. Neděle připadající od 2. do 5. ledna je 2. neděle po Narození Páně. Zjevem Páně se slaví 6. ledna; tam, kde tato slavnost není předepsána jako zasvěcený svátek, může se přesunout na neděli od 2. do 8. ledna. V neděli po 6. lednu je svátek Křtu Páně.
https://www.liturgie.cz/temata/liturgicky-cas/liturgicky-rok/doba-vanocni
Našli jste v článku chybu, nesrovnalost nebo máte zajímavé doplňující informace? Napište nám prosím na email info@ceskezvyky.cz
zdroj: archiv Antonín ViK a www.liturgie.cz
vyobrazení: pohlednice, autor neznámý
