- 4. červenec v pražském Klementinu: minimum 7,8 °C (r. 1962), denní průměr 18,9 °C (od r. 1961), maximum 36,1 °C (r. 1957).
- Slunce vychází v 05:01 a zapadá v 21:15. Slunce je 16 h 13 minut nad obzorem (délka dne). Soumrak a noc (slunce pod obzorem) 7 h a 46 minut.
- Lidová rčení: Mít nohy od kulečníku – mít je silné a neforemné. Dělat kumšty – vyvádět, dělat nesmysly. Udělat koňa – udělat hloupost.
- O pranostice: "Prší-li na Medarda (8.6.) a Prokopa, shnije mandel i kopa." Vyskytl-li se deštivý červen a počátek července, měli rolníci oprávněné obavy, že jim shnije obilí (mandel) i seno (kopa).
- Ze starých kronik: L.P. 1925 při vichřici zanikla Národní lípa, památný to strom v Libníkovicích. Měla obvod na 5 mužů, stáří se odhaduje na 350 let.
- Událost: V roce 1886 proběhla národní slavnost v Břevnově se svěcením sokolského praporu. Pro košířské účastníky složil Alois Matoušek píseň Čtvrtého července.
- V roce 1948 probíhá první přímý televizní přenos z XI. všesokolského sletu na pražském Strahově. - O dnešním dnu také koluje několik pověr. Jedna říká, že kdo nedodržuje klid o prokopském svátku, a kdo by se odvážil jít do lesa se sekyrou, objevil by se některý z démonů zajatých svatým Prokopem. Další pověry najdete zde.
- Svátek má Prokop, význam jména je průkopník, cestu razící, zdárný, prospívající, připravený k boji.
- Dnes se připomíná i sv. Prokop, patron Čech, horníků a rolníků.
Narodil se v Chotouni mezi Českým Brodem a Kouřimí, na zemanské tvrzi. Datum není spolehlivě známé, mohlo to být kolem r. 985. Byl ženatý a měl syna Jimrama (Emmerama). Benediktinským mnichem se pravděpodobně stal v břevnovském klášteře. Po vyvraždění Slavníkovců mniši s rodovými svazky hodně měnili místa. I Prokop měl dovoleno odejít do ústraní, kam ho táhla touha po samotě. Dostal povolení k poustevničení. Usadil se proto v sázavských lesích, kde kolem jeho jeskyně vznikla poustevnická osada. Kníže Oldřich si jej zvolil za rádce a svým majetkem mu přispěl v r. 1032 k založení Sázavského benediktinského kláštera, kde se stal Prokop jeho opatem. Prokop v něm udržoval slovanskou liturgii. Jako opat řídil své mnichy pravidlem pokory a zásadou: "Modli se a pracuj!" jeho úsilím bylo: "Vše pro Boha!" Byl vlídný a štědrý a úspěšně bojoval proti zlu a ďáblovým pokušením. Zemřel 25.3. v r. 1053. V letech 1078 – 1080 byl opatem Sázavského kláštera jeho syn Jimrám.
K Prokopovi se váže několik legend. Nejznámější je ta, jak ho lidé viděli orat s čertem zapřaženým do pluhu, poháněným křížem ve světcově pravici. Proto bývá často zobrazován s čertem na řetězu, u nohou nebo v zápřehu. Svatořečen byl 4. července v roce 1204, papežem Inocencem III. v Římě. Atributy: důtky, spoutaný ďábel, jelen, laň a poustevník.
Další pranostiky a o procesí:
- Déšť na Prokopa - zmokne každá kopa.
- Fouká-li vítr na svatého Prokopa dopoledne, nastane drahota do půl roka, fouká-li odpoledne, nastane od půle roku, fouká-li však po celý den, bude drahota po celý rok.
- Když prší na svatého Prokopa, promokne každá kopa.
- Na Prokopa promokne kdekterá kopa.
- Prokop – zelí okop!
- Svatého Prokopa den, nešťastný den.
- Svatý Prokop – štěpy okop!
- Svatý Prokop hřiba nakop.
- Svatý Prokop seje houby.
- Svatý Prokop, žitu kořen podkop.
vysvětlení:
Některé pranostiky k tomuto dni se také týkají deště. Druhá pranostika zase říká, že na základě doby, kdy v tento den fouká vítr,se dá odvodit, kdy bude draho. Jiné pranostiky se týkají růstu hub (díky dešti), stromů, obilí i zelí.
zdroj: archiv Antonín ViK a www.catholica.cz
vyobrazení: koláž Antonín ViK
