V některých létech do počátku července ještě zasahuje teplá, slunečná a srážkově chudší povětrnost "pavlovského léta". Naprostá většina hospodářských pranostik počátku července je však opět ve znamení pokračujícího deštivého počasí medardovské třetí vlny - prokopských dešťů. Tato velice výrazná vlna evropského letního monzumu se v dlouhodobém průměru dostavuje s pravděpodobností kolem 60 % a probíhá přibližně přes celou první červencovou dekádu, do cca 8.7. - 10.7. (Zdeněk Vašků)
V dobových záznamech kronik se vyskytují z období prokopských dešťů četné zprávy o výskytu, úkazech a projevech bouřek a škodách vzniklých na polích, lukách, staveních. Pro deště nemohl být vyvezen ani hnůj na úhory, ty nemohly být zorány. Pro špatné počasí bylo polehlé obilí a nemohlo zráti atd. Mimořádný průběh prokopských dešťů měl za příčinu i katastrofální povodně v roce 1997. V některých místech spadlo během 4. až 8. července tolik srážek, co jindy za půl roku. Hladiny Odry a Moravy se zvedly až k úrovni pětisetleté vody, místy až 800leté. Vodě přestávaly stačit zahrady, silnice nebo železniční tratě. Tlačila se do domů a bytů. Během povodní v roce 1997 zahynulo 49 lidí, zničeno bylo 2 152 domů, strženo 26 mostů a celková škoda dosáhla 63 miliard korun.
Aby si hospodáři naklonili vrtkavou přírodu, která v červenci přináší bouřky, kroupy, přívalové deště nebo naopak velké sucho, pořádali naši předkové na polních cestách hromadná církevní procesí s korouhvemi, kde zpěvák v čele předzpěvoval nekonečné litanie ke svatým. Ta procesí se konávala jednak v určené dny světců a patronů některých kostelů a pak se samozřejmě během léta konaly podle společenské potřeby. Bylo-li sucho, konala se pouť k některému z patronů, aby ho poprosili o přízeň, aby jim dal déšť. Těch světců je v červenci několik: sv. Cyril, sv. Markéta. sv. Prokop a další.
Svátek sv. Prokopa byl takovým mezníkem, podle kterého se snažili hospodáři odhadovat, jak vlastně v dalších dnech bude. Byla například pranostika: „Když prší na sv. Prokopa, promokne každá kopa" a také existuje pranostika: „Sv. Prokopa ten nešťastný den“. V tento den musil být každý člověk stále na pozoru. Nejlépe bylo omezit na maximální možnou míru všechny činnosti.
Pokud všechny pranostiky shrneme dohromady, jeho svátek byl začátek léta a pokud se ten začátek povedl, dalo se předpokládat, že bude celé léto dobré a bude dobrá úroda. Pokud byl na sv. Prokopa den nešťastný: pršelo, foukal vítr atd., tak se samozřejmě předpokládalo špatné léto. Takže i z tohoto hlediska byl Prokop sledovaným světcem, protože všechna výročí, ke kterým se vázaly některé důležité pranostiky, byla lidem velice sledována a hlídána."
- Déšť na Prokopa – zmokne každá kopa.
- Když prší na svatého Prokopa, promokne každá kopa.
- O svatém Prokopu, kapává na kopu.
- Na Prokopa promokne kdekterá kopa.
- Prší-li na Medarda (8.6.) a Prokopa, shnije mandel i kopa.
- Svatý Prokop, prší ovcím do sena.
- Na svatého Prokopa venku častá krápota.
- Na svatého Prokopa vody plná příkopa.
- Svatého Prokopa den, nešťastný den.
- Fouká-li vítr na svatého Prokopa dopoledne, nastane drahota do půl roka, fouká-li odpoledne, nastane od půle roku, fouká-li však po celý den, bude drahota po celý rok.
- Svatý Prokop – štěpy okop!
- Prokop – zelí okop!
- Zelí okopané na svatého Prokopa bude mít veliké hlávky.
- Svatý Prokop, žitu kořen podkop.
- Svatý Vít (15.6.) kořen štíp, svatý Petr (29.6.) ten ho natrh, svatý Prokop, ten ho dokop a svatá Markyta (13.7.) vede žence do žita.
- Svatý Prokop hřiba nakop.
- Prší-li 4. července, říká se, že svatý Prokop vysévá houby.
- Přijde-li svatý Prokop s deštěm, přijdeš s košem hub.
- Svatý Prokop seje houby.
- Svatý Prokop seje houby, když se hřiby urodí, bývá málo chleba.
zdroj: archiv Antonín ViK, www.cesky.radio.cz, 14.7. 2007, Milena Štráfeldová a Vlastimil Vondruška
vyobrazení: pohlednice, autor neznámý
Našli jste v článku chybu, nesrovnalost nebo máte zajímavé doplňující informace? Napište nám prosím na email info@ceskezvyky.cz
